Část II — Promluvy

Význam dítěte

Je to dítě, ne starý člověk, kdo dělá v životě pokrok. Staří lidé se nezajímají o pokrok. Pouhé roky ale nedělají člověka starým. Šedesátník nebo sedmdesátník může mít nadšení, vnitřní radost a inspiraci dítěte. Na druhou stranu budou sedmnáctiletí, osmnáctiletí nebo devatenáctiletí, kteří nemají žádnou aspiraci, inspiraci, dynamiku. Pokud devatenáctiletý mladík nedokáže ze světa nic získat nebo světu něco nabídnout, pokud se o svět nezajímá a cítí, že od světa nic nepotřebuje, potom je mu na duchu devadesát devět let. Na druhou stranu, pokud se chce někdo devadesátiletý naučit vnitřní jazyk — jazyk božské lásky, jazyk božského míru, jazyk božské moudrosti, jazyk božského světla — potom je na duchu dítětem. V duchovním životě nás nezajímají pozemské roky, ale vnitřní dychtivost každého něco dělat a něčím se stát — stát se dítětem Boha.

Jestliže se opravdu chcete stát dítětem, pak musíte cítit, že stále existuje něco, co se můžete naučit, a že Bůh je zde, aby vás učil. V duchovním životě se od svého božského Otce něco učíte každý den, každou hodinu, každou minutu, každou vteřinu. Máte-li neustále pocit, že se ve vnitřním světě učíte, potom není konce Boží Božskosti, kterou můžete získat a které můžete dosáhnout.