Dětské srdce

Dítě žije v srdci, proto vždy cítí, že se o něj matka nebo otec postarají. Neustále cítí, že je tu ochrana, je tu vedení, je tu pomoc. Proto má ve svém životě přirozeně důvěru. Protože je vždy v srdci, cítí, že neexistuje potřeba, kterou by jeho rodiče nedokázali uspokojit. Kdyby žilo v mysli, okamžitě by si pomyslelo: „Ó, tohle můj otec možná nedokáže, moje matka tam možná nebude, aby mi pomohla.“ Potom by se začalo bát, pochybovat a být úzkostlivé. Avšak dítě nežije v mysli. Stejně tak vy, jestliže chcete mít dětského ducha bez ohledu na to, kolik je vám let, musíte cítit, že existuje Někdo s nekonečně větším Světlem Moudrosti, kdo na vás neustále myslí, vede vás a ochraňuje vás, a tato Osoba je Bůh.

Ten, kdo se zajímá více o rozum než o srdce, ten, kdo se zajímá více o vnější úspěch než o vnitřní dosažení, ten, kdo se zajímá více o společnost okolo sebe než o Boha uvnitř sebe, se nikdy nemůže chovat jako dítě. Pravé dítě žije neustále v srdci, zatímco dospělý žije neustále v mysli.

V mysli není žádná láska. Skutečnou lásku je možné najít jen v květinovém srdci. Květinové srdce se neustále snaží, aby byli ostatní šťastní. Bůh má květinové srdce dítěte, proto se neustále snaží nás učinit šťastnými. Dětské květinové srdce je božské srdce.

Když zůstáváme ve vnějším světě, vidíme děti jako obyčejné lidské bytosti. Ponoříme-li se ale dovnitř, okamžitě vidíme, že děti ztělesňují všechny božské vlastnosti Boha. Tehdy pohlížíme na děti jako na opravdové zázraky — jako na božské nástroje, jako na květiny Boha.