Vnitřní chudoba

Fordham University, Bronx, New York
18. března 1970

Všichni víme, co znamená pozemská chudoba. Ale chtěl bych mluvit o chudobě z duchovního pohledu. Chudoba je velmi komplikované slovo.

Čistota těla není chudobou. Jasnost mysli není chudobou. Duchovnost srdce není chudobou. Skutečnost duše není chudobou.

Čistota těla je světlem. Jasnost mysli je nekonečností. Duchovnost srdce je výškou. Skutečnost duše je blažeností.

Ve fyzickém životě je chudobou nepřítomnost vědomého úsilí. V duchovním životě je chudobou nepřítomnost spontánního odevzdání se Boží Vůli. Úsilí ve fyzickém životě říká člověku, co může udělat a čeho může nakonec dosáhnout. Odevzdání v duchovním životě říká aspirantovi, co pro něj Bůh dělal, dělá a bude dělat.

Chudoba není hanba. Ve světle dokonalosti není chudoba chybou, je jen omezením. Toto omezení můžeme překonat. Chudoba není nemoc. Je to překážka. Tuto překážku můžeme překonat. Co je to koneckonců chudoba? Chudoba je vnitřní trápení. Emocionální trápení je výsledkem touhy mysli. Když člověk nemá víru v sebe sama, je to začátek utrpení. Když člověk ztratí víru ve svůj vnitřní život, upadá do škodlivého dechu utrpení.

Chudoba v duchovním životě neznamená nedostatek peněz nebo materiálního bohatství. Chudoba v duchovním životě znamená nepřítomnost vědomého pláče po Bohu.

V duchovním životě je člověk postižen chudobou, jen když si nemůže dovolit strávit s Bohem ani prchavou minutu. Nedokáže-li s Bohem strávit ani prchavou minutu, pak je ve vnitřním světě vskutku postižen chudobou.

Aspirant je skutečně bohatý, když cítí, že celý jeho život je jen pro Boha. Je bohatší, když vidí, že jeho dech patří Bohu. Je nejbohatším člověkem na zemi, když objeví, že on a Bůh se navzájem potřebují, navzájem milují a jsou na sebe navzájem pyšní.

Toto může objevit, jen pokud žije v duši. Jeho duše neustále vynáší na povrch skutečnost z nejvnitřnějších zákoutí jeho srdce a pokládá ji před něj. Jeho duše ho nechává pocítit, že on a Bůh jsou neoddělitelně jedním. Bůh ho potřebuje, aby na zemi projevil své nekonečné možnosti a schopnosti. On potřebuje Boha, aby si uvědomil nejvyšší Pravdu světa Za. Žádný aspirant není a ani nemůže být chudý, pokud žije v duši. Duše je plností, duše je nekonečností. Žije-li aspirant v duši, je samou aspirací, je samým uskutečněním, je samou dokonalostí.

Život aspiranta je zaplaven světlem.
Světlo v jeho těle je jeho krásou.
Světlo v jeho vitálnu je jeho schopností.
Světlo v jeho mysli je jeho slávou.
Světlo v jeho srdci je jeho vítězstvím.