Filozofie, náboženství, duchovnost a jóga upanišad

University of Massachusetts Amherst, Massachusetts

1. března 1972

Rozhodl jsem se dát třináct přednášek o Upanišadách. Dnes bude má třináctá rozmluva o Upanišadách. To znamená, že dnes jsme na konci závodu, božského závodu. Blížíme se k cíli. Když se dostaneme do cíle, nabídneme svou nejoddanější vděčnost Vnitřnímu Pilotovi. Také nabízím svou požehnanou vděčnost všem svým žákům, kteří pro mne zorganizovali přednášky na různých významných univerzitách. Jsou to oni, kteří mi pomáhají nabízet mé malé Světlo rozsáhlému světu.

Filozofií upanišad je rozlehlost mysli. Náboženstvím upanišad je jednota srdce. Duchovností upanišad je nesmrtelnost duše. Jógou upanišad je naprosté projevení Boha zde na zemi.

Rozlehlost mysli potřebuje Boha-nekonečné Vědomí. Jednota srdce potřebuje Boha-nejvyššího a věčně Milovaného. Nesmrtelnost duše potřebuje Boha-vždy přesahující Za. Úplné projevení Boha potřebuje neustálý vnitřní hlad člověka.

Bůh je Čistota v rozlehlosti mysli. Bůh je Krása v jednotě srdce. Bůh je Život v Nesmrtelnosti duše.

Filozofie upanišad mi říká: „Spatři Pravdu.“ Náboženství upanišad mi říká: „Ciť Pravdu.“ Duchovnost upanišad mi říká: „Vrůstej do Pravdy.“ Jóga upanišad mi říká: „Staň se Pravdou.“ Bůh mi říká: „Ty jsi Pravda.“

Když vidím Pravdu, vím, co je Boží Soucit. Když cítím Pravdu, vím, co je Boží Láska. Když vrůstám do Pravdy, vím, co je Boží Zájem. Když se stávám Pravdou, vím, co je Boží obětavý Život a co je Jeho nepodmíněná Povinnost. Když si uvědomím, že já jsem Pravda, začíná plné projevení Světla Božskosti.

Upanišady nabízejí každému aspirujícímu srdci bezpočet poselství. Je v nich řada poselství, která jsou vrcholně významná i naplňující. Je zde úžasné poselství o životě a smrti. Co se děje před smrtí a po smrti? Zde je ono poselství upanišad:

Před smrtí je život hledajícím. Po smrti se tentýž život stane snílkem.

Před smrtí život usiluje o dokonalost a bojuje za dokonalost. Po smrti tentýž život odpočívá a raduje se s duší z božské blaženosti.

Před smrtí je život Božím Slibem. Po smrti je život Božím vnitřním Ujištěním. Toto Boží Ujištění pozorujeme, když naplňujeme Boha ve své budoucí inkarnaci.

Život každého jednotlivce je aktem inspirace a odhalení. Život je zkušenost, stejně jako smrt. Náš lidský život je Boží posvátný plamen, který šplhá k nejvyššímu Zdroji. Lidská smrt, tedy takzvaná smrt, je tajnou hrou Boží Vůle.

Když studujeme upanišady, začínáme u soustředění mysli. Soustředění mysli je nejobtížnější věc, na kterou můžeme vůbec pomyslet. Víme, co je mysl, víme, co je soustředění, avšak pokud jde o soustředění mysli, je to mimořádně těžké.

Jednou přišli duchovní hledající ke svému Mistrovi a řekli: „Mistře, meditujeme už tolik let — deset dlouhých let. jak to, že nedokážeme ovládnout svou mysl?“ mistr řekl: „mé děti, realizace boha není tak snadná. kdyby byla snadná, touto dobou už byste svou mysl ovládali. To je samo o sobě důkaz, že realizace boha je mimořádně obtížná. mysl považujeme za svůj nejlepší nástroj, za nejvyvinutější součást lidského života. pohleďte však na její bezmocnost.“ potom pokračoval: „Teď stojíte všichni přede mnou. Co se stane, když někdo z vás vyšplhá na ramena jednoho ze svých duchovních bratrů? Bude podrážděný, rozzlobí se. Bude pošlapána jeho hrdost. On je také lidská bytost. Jak to, že si někdo dovoluje šplhat mu na ramena? To stejné se stává mysli. Když je rozvířena našimi myšlenkami — nízkými, nebožskými a nehezkými myšlenkami — nedovolí nám, abychom se ztišili a zklidnili k meditaci na Boha.“

Mysl má božský původ, mysl je sama o sobě božská. Nyní však naneštěstí používáme fyzickou mysl, která nám na naší cestě vzhůru nemůže vůbec pomoci. Tato mysl ať už vědomě, nebo nevědomě přijala tři nebožské přátele: strach, pochybnost a žárlivost. Na začátku této přednášky jsem řekl, že filozofií upanišad je rozlehlost mysli. Když se před fyzickou myslí chce objevit rozlehlost, mysl se vyděsí k smrti. Bojí se rozlehlosti.

Potom se podívá na vlastní nedostatečnost, na své omezené schopnosti, a řekne: „Jak je to možné? Jsem tak slabá, jsem tak neschopná, jsem tak bezvýznamná. Jak by mě mohla rozlehlost přijmout za vlastní?“ Nejprve se rozlehlosti obává. Potom pochybuje. Zpochybňuje samotnou její existenci. Poté strach i pochybnosti mysl díky nekonečné Boží Milosti opustí. Bohužel však nastupuje žárlivost. Mysl se rozhlédne a vidí, že v rozlehlosti je určité naplnění, kdežto v jejím vlastním bytí není žádné naplnění ani radost. Začne žárlit. Tři nebožské síly — strach, pochybnost a žárlivost — napadly mysl a ta je potom pro naši cestu vzhůru bezvýznamná, bezmocná a beznadějná. Jakmile je mysl napadena strachem, pochybností a žárlivostí, vědomě a záměrně do ní vstoupí a nasytí ji ještě něco — naše ego. S egem začíná náš duchovní konec.

S pomocí filozofie, náboženství, duchovnosti a jógy se musíme dostat za panství fyzické mysli. Hledající mysl působí ve filozofii. Plačící srdce působí v náboženství. Osvěcující duše působí v duchovnosti. Naplňující Cíl působí v Józe.

K Cíli se lze přibližovat dvěma způsoby: pomocí mysli a pomocí srdce. cesta mysli není bezpečná, není spolehlivá. Člověk však nakonec cíle dosáhne. přistupujete-li k bohu prostřednictvím mysli, neznamená to, že jej nerealizujete. vy jej realizujete, ale je to svízelná cesta. můžete pochybovat o své aspiraci, můžete pochybovat o božím soucitu, který k vám bůh chová. dosažení cíle vám proto může trvat stovky a tisíce let. naproti tomu přístup srdce je jistý a spolehlivý. můžete udělat jednu ze dvou věcí: buď se ztotožnit s Nejvyšším Kormidelníkem, s Věčným Milovaným, nebo odevzdat každou vteřinu svého bytí Vnitřnímu kormidelníkovi. Musíme se buď naprosto ztotožnit s Vůlí Vnitřního kormidelníka, nebo se musíme Vnitřnímu kormidelníkovi úplně a nepodmíněně odevzdat. Pokud přistupujeme k Bohu jedním z těchto dvou způsobů, ihned pocítíme Jeho Nekonečnost, Věčnost, Božskost a Nesmrtelnost jako svoje vlastní.

Následujeme-li krok za krokem poselství upanišad, začneme-li nejprve filozofií, potom náboženstvím, duchovností a nakonec Jógou, realizace Boha nemusí zůstat a také nezůstane daleko. Objevení Boha je naším rodným právem. Chceme-li opravdu objevit Boha, můžeme začít od samotného začátku: od filozofie k náboženství, přes duchovnost až k józe. až naplníme požadavky filozofie, náboženství, duchovnosti a jógy, bůh naplní všechny naše požadavky. požadavky upanišad jsou velmi prosté: aspirace a sebeovládání. našimi požadavky jsou dary od boha: mír, světlo, blaženost a síla.

Máme opravdu zájem o Boží dary? Pokud opravdu máme o Boží dary zájem, Bůh nám nabídne schopnost Jeho nekonečné bohatství přijmout. Chceme-li v normálním životě od nějakého člověka nějakou věc, nedá nám schopnost ji přijmout. Bude vyžadovat naši vlastní. Pokud máme dostatek schopností a pracujeme jeden den, zaměstnavatel nám dá výplatu. V duchovním životě však Bůh chce vědět, zda opravdu chceme výplatu — mír, světlo a blaženost. Pokud ji chceme, potom nás On Sám naplní energií a On Sám se stane naší aspirací a sebeovládáním. Bude pracovat uvnitř nás a naším prostřednictvím. Bude v nás působit jako hledající a zároveň jako náš Kormidelník. On Sám bude zaměstnancem a Zaměstnavatelem. Jestliže opravdu chceme Boha, Bůh bude hrát obě role. Bude Dárcem i příjemcem. Bude hledajícím i Dávajícím.