Plamenné vlny z moře upanišad, část II.

28. února 1972

I

Ó Agni, ó Bože Ohně, veď nás po správné cestě, abychom se mohli těšit z plodů svých božských činů. Ty znáš, ó Bože, všechny naše skutky. Ó Bože, odejmi od nás všechny naše neaspirující a spoutávající hříchy a znič je.
Tobě nabízíme své nesčetné oduševnělé poklony a modlitby.

Komentář:

Aspirace srdce je správnou cestou. Boží Soucit je to pravé vedení. Plody našich božských skutků jsou Mír, Světlo a Blaženost. Hřích je úsměvem sebeomezujícího otroctví. V našich modlitbách a poklonách přebývá Bůh — osvěcující Spasitel.

II

Vstaň! Probuď se! S pomocí Mistrů, kteří osvěcují, vedou a naplňují, realizuj a dosáhni toho Nejvyššího. Cesta je úzká jako ostří břitvy, nesnadné po ní přejít, těžké po ní kráčet — tak praví moudří.

Komentář:

„Vstaň! Potřebuješ Boha. Probuď se! Bůh potřebuje tebe.“ Kdo přináší toto poselství? Mistr. Cesta může být dlouhá, ale ne nekonečná. Cílem není jen nekonečný život, ale i neustále energizující nesmrtelný dech. Opravdový mudrc je ten, jehož vnější život je projevením vnitřního života Pravdy.

III

Nekonečno je uspokojující štěstí.
V konečném nemůže štěstí nikdy ani dýchat.
Jedině Nekonečno je naplňujícím štěstím.

Komentář:

Nekonečný Život je nekonečnou Blažeností. Nekonečné Štěstí je pro konečné cizincem.
Nekonečno bez Blaženosti je jako stvoření bez Stvořitele. To je vskutku nemožné. Blaženost bez Nekonečna je jako Stvořitel bez stvoření. Vskutku, i to je nemožné.

IV

Slunce tam nezáří, ani Měsíc nebo hvězdy či blesk, natož tento pozemský oheň.
Pouze když září osvěcující Světlo, září i všechno ostatní; sebeodhalující Světlo osvěcuje celý vesmír.

Komentář:

Vnější slunce nás žádá, abychom se dívali, a když se podíváme kolem sebe, vidíme samou temnotu. Vnitřní slunce nám umožňuje spatřit to, čím věčně jsme: Nekonečným Světlem.

V

Duše nemůže být dosažena slabochem.

Komentář:

Je pravda, že slabý aspirant nemůže realizovat svou duši. Kdo však může být opravdu silný, než svou duši realizuje? Slabý aspirant je Bůh ve své zdokonalující aspiraci. Silný aspirant je Bůh ve své projevující realizaci.

VI

Této božské Bytosti, která je v ohni, ve vodě, v rostlinách a ve stromech a která vstoupila do vesmíru a celý jej prostupuje, nabízíme své nejvyšší poklony.

Komentář

Oheň je aspirace.
Voda je vědomí.
Rostlina je rostoucí naděje.
Strom je ujišťující důvěra.
Božská Bytost je skrytý Dech a odhalený Život vesmíru.

VII

Ten, kdo zná a chápe poznání a nevědomost jako jedno a to samé, prochází nevědomostí za oblast smrti, poznáním dosahuje věčného Života a zhluboka pije Světlo Nesmrtelnosti.

Komentář:

Nevědomost je poznání fyzické mysli. Poznání je tajemstvím duše. Když fyzická mysl podřídí svou existenci osvícení duše, smrt zemře a zasvitne Nesmrtelnost.

VIII

Ó kosmičtí bohové, kéž naše lidské uši slyší vše, co je dobré a příznivé.
Ó bohové vskutku hodní uctívání, kéž naše lidské oči vidí vše, co je dobré a příznivé.
Kéž se těšíme životu, který jste nám darovali, a nabízíme vám neustávající chválu prostřednictvím svého zdravého těla a pozemské existence.

Komentář:

Slyšet příznivé věci znamená vzývat Boha-Inspiraci a Boha-Aspiraci. Vidět příznivé věci znamená cítit Boha-Světlo a Boha-Blaženost.