Védské světlo intuice

Smith College
Northampthon, Massachusetts

28. listopadu 1972

Učenci ani studenti véd se nemohou shodnout na jejich původu. Připadá mi to pošetilé. Védy jsou stejně staré jako vědomá aspirace vesmíru. Vesmír se však vědomě či nevědomě vyvíjí k dokonalosti, kdežto védy obsahují počátek inspirující dokonalosti a završení osvěcující realizace.
Když říkáme, že védy jsou věčné, nemyslíme tím, že tato čtyři písma nemají počátek a konec. Máme tím na mysli, že skutečný význam véd, to jest poznání Boha, nemá ani počátek, ani konec. Védy jsou bezprostřední mystické zážitky a odhalení zřeců dávné minulosti. Tyto zážitky může mít jakýkoliv upřímný hledající Pravdy v libovolné době a na libovolném místě.

Na rozdíl od jiných písem mají védy upřímné a odvážné srdce, které říká, že nejsou nepostradatelné, ba dokonce ani důležité. Říkají, že to, co je skutečně důležité a vrcholně nepostradatelné, je poznání Brahman, Jednoho bez druhého. Nicméně pokud chceme védy studovat, musíme je studovat s pomocí osvíceného učitele. Védy samy hledajícímu radí, aby se obrátil na Učitele. Říkají mu také, že se má na něj obrátit se srdcem pokory a životem zasvěcené služby.

Základním učením véd je karma, což znamená „práce“ nebo také „služba“, a džňána neboli poznání. Prostřednictvím džňány realizujeme absolutní Pravdu a prostřednictvím karmy svou realizaci projevíme.

Podle véd existují v životě čtyři důležité etapy: studentský život, manželský život, život v ústraní a život odříkání. Studentský život, to je sebekázeň. Manželský život představuje sebeovládání a sebeusměrnění. Život v ústraní je mírem a klidem. Život odříkání je nabízením toho, co člověk má a čím je, Absolutnímu Nejvyššímu.

Tuto existenci Pravdy si uvědomuje a zakouší každý hledající nekonečné Pravdy rozdílně podle úrovně svého vnitřního vývoje. Právě díky tomuto vznešenému poselství véd je náboženské srdce Indie tak široké a kosmopolitní. Duchovní srdce Indie ví, jak přijmout ostatní náboženství, jak si jich vážit a jak je obdivovat. Duchovní srdce Indie pochopilo, že každé nové náboženství má nový způsob, jak dosáhnout Cíle. Každá cesta je správná a nepostradatelná pro ty, kteří po ní kráčí.

Pro realizaci nejvyšší Pravdy potřebujeme tři věci: inspiraci, aspiraci a intuici. Inspirace nás žádá, abychom běželi k Cíli. Aspirace nás žádá, abychom k Cíli letěli. Intuice nás žádá, abychom bezprostředně viděli a cítili Pravdu a vrostli do samotné podstaty Pravdy.

Slovo sarama symbolizuje intuici. Sarama je nebeský lovecký pes, který vstupuje do světa nevědomí a objevuje jeho skryté poklady: světlo a blaženost. Sarama je úsvit Pravdy v oddaném těle, dynamickém vitálnu a aspirujícím srdci. Sarama jde ruku v ruce s přímou cestou. Sarama sleduje přímou a sluncem ozářenou cestu a přichází k Pravdě. Sarama nikdy nejde cestou strachu a pochyb, omylu a útisku. Tajně a opatrně vstupuje do srdce osvícení a otevřeně a statečně kráčí životem odhalení, takže nepřátelské síly nemohou zmařit nebo zničit její pokrok. Aby mohli všichni hledající realizovat vědomí Pravdy jako celek, putuje sarama mezi pláčem země a úsměvem Nebe. Sarama je hledající, který hledá vědomí Pravdy. Sarama je milovník, který miluje vědomý vzestup země a osvěcující sestup Nebe. Sarama si hraje. Ve vnitřním světě si hraje s vizí zřece a ve vnějším světě si hraje na schovávanou s inspirací začátečníka.

Védy jsou zároveň oblohou Světla a mořem Blaženosti. Obloha Světla je nesmírností Pravdy. Moře Blaženosti je nezměrností Pravdy. Světlo i Blaženost jsou věčnými běžci. Někdy Světlo předbíhá Blaženost; někdy Blaženost předbíhá Světlo. Když se Světlo dotkne pozemského vědomí, země je božsky přeměněna. Když se Blaženost dotkne pozemského vědomí, země je vrcholně naplněna.

Světlo je zrození Boha.
Blaženost je život Boha.
Světlo je úsměv univerzální jednoty.
Blaženost je úsměv transcendentální dokonalosti.
Světlo je to, co Bůh má.
Blaženost je to, čím Bůh je.