Má člověk opustit vnější život, aby dosáhl duchovního pokroku?

Sri Chinmoy: Nemusíme se vzdát vnějšího života. Musíme jen vejít hluboko dovnitř. Potom se musíme podívat, kolik z vnějšího života je skutečně zapotřebí k tomu, abychom vedli duchovní život a dosáhli realizace Boha.

Je mnoho hloupých, zbytečných věcí, které v obyčejném životě děláme, a tyto věci musíme odhodit. Ve vnějším životě ale existuje mnoho věcí, které nazýváme povinností, oduševněnou povinností. Když však vstoupíme do nejhlubšího duchovního života, tehdy nemáme žádnou povinnost. Než se dostaneme do této fáze, musíme splnit některé pozemské povinnosti. Ale když je to otázka volby mezi vnějším a vnitřním životem, musíme věnovat více pozornosti vnitřnímu životu — pak budeme mít pevnou radost, mír, lásku a sílu. Tehdy budeme moci přeměnit všechny zbytečné věci ve vnějším životě. Pokud půjdeme do extrémů, pokud přestaneme mluvit s lidmi, budeme v psychické nerovnováze. Vnější rovnováha je nutná; nemůžeme chodit do extrémů. Musíme však vědět, co je skutečně nezbytné a co není. Vykládat si celé hodiny s lidmi — takové věci jsou zbytečné. Ale ve vnějším životě jsou velmi důležité věci, které přijmout musíme. Vzdáme se však věcí, kterých je třeba se vzdát. Musíme svůj život zjednodušit. Bůh je velmi jednoduchý; my jsme složití. Uvnitř jednoduchosti je čistota; uvnitř čistoty je božskost.