Akt I, scéna I

(Čanna, Siddhártův vozataj, veze prince ulicemi města.)

SIDDHÁRTA: Čanno, jsem tak šťastný! Dnes jsem poprvé vyšel z paláce. Konečně cítím opravdovou vůni života. Podívej na to panoráma! Celá moje bytost je v hluboké extázi.

ČANNA: Ó princi, ve tvém štěstí je i mé štěstí. Budu ti vždy k službám.

(Náhle před sebou Siddhárta spatří starého člověka.)

SIDDHÁRTA: Čanno, co je to za člověka? Nemůže ani chodit. Je tak zvláštní — jeho vlasy jsou bílé. Moje vlasy jsou černé, a tvé taky. Všichni v paláci mají černé vlasy. Co se stalo s vlasy toho muže?

ČANNA: Princi, to je starý člověk. Proto je tak slabý. Proto nemůže dobře chodit. Staří lidé mají bílé vlasy. Jednoho dne i ty a já zestárneme.

SIDDHÁRTA: Já? Já zestárnu? To není možné! Cítím se tak bídně, když vidím toho starého člověka. Čanno, nemyslím, že já budu muset zestárnout.

ČANNA: Princi, jak já si přeji, abys nikdy nezestárnul! Ale, bohužel, stáří nemůže nikdo uniknout.

SIDDHÁRTA: Čanno, cítím opravdu tolik lítosti, když vidím toho starce — tak vyhublého a slabého. Pojeďme zpátky do paláce. Doufám, že zítra nebudeme muset žádného starce potkat.

ČANNA: Ach ne, princi. Zítra tě povezu jinudy.

SIDDHÁRTA: Samotné pomyšlení na to, že bych měl jednou zestárnout, mě naplňuje smutkem.

ČANNA: Mě také, princi.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Siddhárta se stává Buddhou.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 2006.

Toto je 28th. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Siddhárta se stává Buddhou, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »