Po čem bychom měli víc toužit: po moudrosti nebo po lásce?

Sri Chinmoy: Mezi božskou láskou a božskou moudrostí není žádný rozdíl. Jdou ruku v ruce. V lidské lásce není moudrost. Na konci cesty lidské lásky je vše zklamáním. Jestliže je ale uvnitř lidské lásky láska božská, pak ji povede, a božská láska osvítí a naplní lásku lidskou.

Bůh je veškerým poznáním, veškerou moudrostí. Jen proto, že je veškerou moudrostí, miluje mne, miluje vás a miluje všechny. Cítí, že nemůže být nic většího nebo naplňujícího než jednota. Tuto jednotu získáme jen v božské lásce. A tak moudrost a láska k sobě patří. Moudrost nám přináší poselství, že můžeme být nejsilnější a nejmocnější, jen když se staneme univerzálními. Jestliže si vy ponecháte svou individualitu a já si ponechám svou, jak se potom můžeme stát jedním? Když se staneme jedním, staneme se nejsilnějšími. „Sjednoceni vydržíme, rozděleni padneme.“ To je poselství, které získáváme.

Láska sama o sobě je moudrostí a moudrost je také světlem. Jakmile uvnitř nás vysvitne slunce moudrosti, cítíme, že nám patří celý vesmír. Naše jednota s vesmírem se stává neoddělitelnou. Co jiného je moudrost, ne-li toto? Takováto moudrost je založena na božské lásce, která je vědomým rozpětím naší existence. A tak tedy láska a moudrost patří k sobě. Moudrost přijde, když budeme rozvíjet lásku. A jestliže budeme usilovat o moudrost, potom přijde láska a zaplaví nás.