Ultramaraton velmi silně připomíná vnitřní hledání, na rozdíl od soutěživých sportů, jakým je třeba fotbal. Je to důvod, proč je pro vás atraktivní?

Sri Chinmoy: Na vnější úrovni to tak můžete říci. Ale jak už jsem řekl dříve, já jsem přijal inspiraci z vnitřní úrovně. Běhání na dlouhých tratích je podobné, jako když jste součástí nějaké rodiny — společně běží tisíce lidí. Sprint je záležitostí jednotlivce, který běží ve své dráze. Nemůže ze své dráhy vyběhnout. Jinak by byl diskvalifikován nebo by se stala opravdová nehoda.

Na dlouhých tratích běží běžci pomalu a vytrvale ke svému cíli a je v tom stálá radost. Říká se, že na New York City maratonu je každý vítězem. Tento výrok mám velmi rád — každý běžec je vítězem. Šampioni již jsou v cíli a my s radostí pokračujeme deset mil za nimi. Když se dostaneme do cíle, organizátoři nás utěšují a inspirují nás právě těmito slovy — každý běžec je vítězem.

Také v duchovním životě je každý vítězem — za předpokladu, že to nevzdáte. Vzdáte-li to, nejste vítězem. Pomalý a vytrvalý běžec vyhraje závod. Všichni nemohou mít stejné schopnosti, stejnou úroveň. Vy poběžíte svým tempem a já poběžím svým. Pokud si vy i já dokážeme udržet radost a dorazit do cíle, nezáleží na tom, jestli jste byl první vy, nebo já. Oba jsme vítězové, protože pomocí síly naší víry v nás samotné a v Boha soutěžíme sami se sebou.