Část II

Moje jméno není Sri Chinmoy. Mým jménem je vděčnost.

Bůh je naším Otcem, Bůh je naší Matkou, Bůh je naším Bratrem a Bůh je naší Sestrou. Bůh je pro nás všemi a vším. Existuje jen jeden Bůh. Můj Bůh a váš Bůh je pořád tentýž Bůh. Já nejsem Bůh. Bůh je Někdo, kdo je uvnitř mého srdce, uvnitř vašeho srdce, uvnitř srdce každého člověka. Já nejsem Guruem. Jediným Guruem je Bůh, protože On nás osvěcuje, osvobozuje a dělá z nás své dokonalé nástroje.

Jak víte, v rodině je mezi dětmi někdo nejstarším sourozencem, někdo nejmladším sourozencem a docela často je ještě několik dalších mezi nimi. Ale všichni jsou dětmi stejných rodičů. V duchovní rodině je to podobné, někdo je nejstarší, někdo je nejmladší a ostatní jsou někde mezi nimi.

Rodiče dosti často žádají nejstaršího sourozence, aby se staral o ty malé — aby jim pomáhal, vedl je a mluvil s nimi o rodičích. Ten nejstarší sourozenec ví mnohem více věcí než ten mladší, takže otec nebo matka žádá nejstarší dítě, aby mluvilo s mladšími o rodičích.

Právě takto mě požádal Bůh, abych o Něm řekl něco svým mladším bratrům a sestrám. Vaše děti jsou mými mladšími bratry a sestrami, takže je mojí svatou povinností s nimi mluvit o našem Nebeském Otci, o Bohu. Protože jsem v této duchovní rodině nejstarší sourozenec, byl jsem požádán, abych svým bratrům a sestrám řekl o našem Otci a kde Jej mohou najít. Náš Otec je zde, tam a všude. Ale mým cílem je ukázat jim, kde lze Otce vidět a kde je možné velice mocně a přesvědčivě cítit jeho přítomnost, a vzít je k Němu. To je mým jediným cílem.

Já nejsem tím Otcem, ale jsem bratrem vašich dětí, jejich nejstarším bratrem. Vám nevadí, když o vás mluví nejstarší syn nebo dcera s mladšími sourozenci a předává jim více poznání, informací a moudrosti, protože víte, že jsou to všechno vaše děti a všechny jsou zcela pro vás. Máte ohromnou radost, že jsou vaše — vaše děti, vaše stvoření. Jak jsem už zmínil dříve, vy jste moji drazí němečtí rodiče a já jsem vaším indickým synem. Takže všichni jsme vašimi dětmi a všichni jsme v jedné lodi. My této lodi říkáme Zlatá Loď a řídí ji náš Nejvyšší Kormidelník. My, Jeho děti, sedíme v Jeho Lodi a On nás všechny veze ke Zlatému Břehu, kde není žádné utrpení, ale pouze světlo a blaženost.

Já sám nic nedokáži a nikdy v tomto světě nebudu moci nic udělat. Včera jste viděli, že na náš Mírový Koncert přišly tisíce lidí. Bylo to jako rodinné shromáždění, kam přišli oslavovat všichni sourozenci. Všichni moji němečtí bratři a sestry mi s tímto koncertem, s tímto setkáním duchovní rodiny pomohli daleko, daleko více, než si dovedete představit.

Vaše drahé a sladké děti včera dosáhly pro našeho Milovaného Nejvyššího něčeho velice významného. Bylo to nesrovnatelné dosažení a podařilo se to díky ohromné, ohromné milující oběti vašich dětí. Děti jsou stvořením svých rodičů. Radost rodičů bude vždy spočívat v radosti jejich dětí. Když má dítě radost ze hry s panenkami, jeho rodiče mají radost, když se na to dívají. Mají ohromnou radost díky síle ztotožnění se svým dítětem. Proto jsem si jistý, že díky neoddělitelné jednotě s vašimi dětmi také dostáváte tutéž radost a uspokojení, které ony nyní prožívají.

Svoji neoddělitelnou jednotu se svými dětmi jste již prokázali tím, že jste přijeli do Kolína. Někteří z vás cestovali stovky mil. Už tím jste prokázali jednotu se svými dětmi. Láska vašich srdcí, kterou k nim chováte, je bezmezná a vděčnost jejich srdcí k vám je také bezmezná. Každému z vás, moji němečtí rodiče, nabízím oduševněle a nepodmíněně svoje srdce lásky a vděčnosti. Mí němečtí rodiče, velikost vašeho významu mě překvapila a vaše dobrota nakrmila mé srdce a vnitřní bytost. Za několik dní z Německa odjedu, ale nepojedu sám. V samotné hloubce mého srdce vděčnosti si Vás všechny odvezu s sebou.