Jak můžeme pomoci člověku, který je z něčeho velice rozčilený?

Sri Chinmoy: Když je někdo rozčilený, snaž se nejprve vzývat mír, aby co nejrychleji vstoupil do jeho systému nebo do tebe. V takový okamžik může být neobyčejně obtížné přinést do tohoto člověka mír, protože je rozzlobený a rozčilený. Tehdy si také nechce vzít lék, který potřebuje, a tím je mír.

Avšak dejme tomu, že ty sama máš omezený mír. Musíš vzývat Nejvyššího, aby zvětšil tvoji sílu míru — ať už máš v sobě jakýkoli mír — i kdyby ho bylo sebeméně. Vždycky říkám, že doktor ti dá injekci jenom tehdy, máš-li alespoň trochu životní energie. Jestli jsi už mrtvá, doktor ti žádnou injekci na posílení životní energie nedá.

Ty nepochybně máš trochu míru — což je důvod, proč jsi schopná pozorovat, že ten druhý člověk je rozzlobený. Ihned vzývej velmi velké množství míru, aby sestoupilo do celé tvé bytosti. Snaž se stát oceánem míru. Potom jdi a postav se jako zrcadlo před toho člověka. Jeho zloba se nebude moci rovnat míru, který se ti podařilo vyvolat.

To je jeden způsob. Další způsob spočívá v tom, že dáš sama sobě pocítit, že ty jsi viníkem, přestože jím ve skutečnosti nejsi. Zlobu toho člověka vyvolal někdo jiný, ty vůbec nejsi viníkem. Ale musíš sama sebe velice upřímně přesvědčit, že jsi to byla ty, kdo toho druhého urazil. Musíš se cítit absolutně bezmocná a provinilá. Musíš cítit, že vina je na tvé straně, třebaže jsi neudělala nic špatného. Potom v sobě pomocí síly sympatizující jednoty vzývej vědomí skutečného viníka. Na několik sekund si vypůjčíš nebožské vědomí skutečného viníka. Jakmile se staneš viníkem, odevzdej se oběti, která je nyní tak rozzlobená a zuřivá. Buď naprosto bezmocná. Ciť se špatně, jako bys byla příčinou jejího hněvu.

Když se budeš chovat jako bezmocná lidská bytost, veškerá zloba a frustrace oběti zmizí. Řekne: „Tak dobře, ona toho lituje. Udělala něco špatného. Teď si to plně uvědomila, takže jí musím odpustit.“

Toto je velice, velice chytrý způsob, jak utišit někoho, kdo je neobyčejně rozzlobený. V laskavých rodinách se to děje často. Viděl jsem to, zejména v Indii. Viníkem je někdo jiný, ale laskavá matka nebo sestra nebo bratr dají sami sobě pocítit, že oni jsou skutečnými viníky. Ve skutečnosti jsou nevinní, ale tím, že to cítí, vnášejí do sebe vědomí skutečného viníka. Oběť potom vidí lítost. Jakmile vidí, že viník toho skutečně lituje, že je opravdu smutný, má pocit, že je teď na vyšší úrovni a že je na něm, aby odpustil.

Ten druhý způsob pracuje na velice praktické úrovni. Na duchovní úrovni se můžeš pokusit vzývat mír, aby sestoupil do systému toho člověka, který je rozčílený a zuřivý — což je skutečně obtížné — nebo snést více míru do svého vlastního systému. Jakmile ten člověk stojí před oceánem míru, zjistí, že ve srovnání s ním je jeho zloba nicotná.