Část I

SCA 1167-1171. Následující otázky zodpověděl Sri Chinmoy v roce 1976.

Jak můžeme vidět život jako umění?

Sri Chinmoy: Pokud máte dobrou myšlenku, ciťte, že to je vaše umění. Stvořili jste tuto dobrou myšlenku. A další věcí je, že dobrá myšlenka musí cítit nezbytnost vašeho projevení. Takže vaším stvořením je myšlenka a její povinností je vás projevit. Cokoliv, co od nynějška uděláte, by mělo být založeno právě na tomto uvědomění.

Když s někým mluvíte, musí vyjít na povrch dobrá vůle, kterou k tomu člověku cítíte, abyste mohli více projevit svoji božskost.

Pokud nelze zkombinovat život a umění, život nebude naplněný. Umění v životě je vaší aspirací a umění bez života představuje absenci svědomí nebo nevědomost. V průběhu aspirace musíte v každém okamžiku kombinovat umění a život. Je to váš život, a když jej nepoužijete k tomu, abyste aspirovali, jde o vaši duchovní smrt. Dokud aspirujete, žijete. Když neaspirujete, jste mrtví.

V jistém smyslu můžete říci, že život i smrt jsou uměním. Ale umění, které není živé, musíme přinést do umění, které je živé. Jsme v nevědomosti. Je pravda, že to je jedno umění. Jestliže ovšem aspirujeme na to, abychom se stali božským nástrojem Boha, jde o jiné umění. Takže nižší umění, které nyní reprezentujeme, musí vstoupit do vyššího umění.

Nižší, nebo podřadné umění představuje nedostatek jednoty s Bohem, a vyšší umění představuje vědomou jednotu s Bohem. Každý den stojíte mezi nižším a vyšším uměním. Když se brzo z rána modlíte a meditujete, tvoříte vyšší umění. V té chvíli si vědomě uvědomujete Boha. Když potom v průběhu dne přijde okamžik, kdy už zapomínáte na Boha, chyťte svoje uvědomění a vhoďte jej do své ranní modlitby. Takto přinutíte svoje nižší umění, aby vstoupilo do toho vyššího.

Život se dělí na vědomou a nevědomou část, nadřazené a podřadné umění, vyšší a nižší umění. Takže jste to právě vy, kdo musí být mezi těmito dvěma uměními a kdo vhodí to nižší do vyššího, podřadné do nadřazeného, nevědomé do vědomého. Tehdy se vyřeší životní problémy.