Když se duchovní Mistr stýká s žáky, je nejlepší, když je ve stavu sahadža samádhi?

Sri Chinmoy: Člověk, který se nachází ve stavu sahadža samádhi je v tom naprosto nejvyšším vědomí a zároveň vstupuje do pozemských činností jako obyčejná lidská bytost. U mě začalo vědomí sahadža samádhi v osmnácti nebo devatenácti letech a po mém třiadvacátém roku věku už bylo trvalé. V mnoha případech, když jsem v kontaktu s různými lidmi, musím toto vědomí skrývat, protože jinak by mě žáci i jiní lidé nebrali vážně. Pro ně je obtížné pochopit, že někdo může být naprosto, totálně a neoddělitelně ztotožněný s naším Milovaným Pánem Nejvyšším a zároveň normálně pracovat na pozemské úrovni. Mají ve mne mnohem větší víru a berou mě vážněji, když mě vidí v hlubokém meditativním vědomí. Takové vědomí je pro mě mnohem vhodnější.

Pro mě však takové meditativní vědomí nepředstavuje nejvyšší druh samádhi. Když jsem ve své absolutně nejvyšší meditaci, mohu občas zcela opomíjet pozemsky spoutaný aspekt. Ale v sahadža samádhi můžete zůstat v nejvyšším vědomí a zároveň sestoupit dolů do pozemského vědomí kvůli projevení.