Jaké duchovní kvality chybí žákům, aby projevili Světlo Nejvyššího a přitáhli více lidí k duchovnímu životu, když po něm tolik lidí volá?

Sri Chinmoy: Je to otázka připravenosti a dychtivosti žáků, kteří pracují na rozšíření nebo projevení Světla Nejvyššího. Někteří z těch, kteří přicházejí pracovat pro projevení, jsou připravení a dychtiví. Jiní jsou připravení, ale nejsou dychtiví, a někteří nejsou dokonce ani vnitřně připraveni. Je to jako ve třídě. Někteří studenti nejsou vůbec dobří, jiní jsou velmi dobří a několik málo jich je výborných. Ale všichni studují dohromady ve stejné třídě a učitel jim dává stejnou lekci. Ale dokud se nestanou všichni výbornými, nemůže si být učitel jist, že bylo jeho učení úspěšné.

Někteří lidé přicházejí jen proto, aby se pobavili; baví je plakátovat a dělat podobný druh práce. Ale když se na ně podívám, vidím, že z duchovního pohledu pouze ztrácejí cenný čas. Slouží Nejvyššímu prostřednictvím svého Gurua, a za to jsem jim vděčen. Ale mám-li být upřímný, musím říci, že se jejich vědomí nezvyšuje. Nezískávají duchovně nic, protože ve svých srdcích postrádají intenzivní upřímnost a oddanost.

Pokaždé když lepíte plakát, musíte v něm vidět dvacet nebo padesát tváří. Za každým plakátem musíte vidět padesát srdcí volajících po světle těch lidí, kteří tento plakát uvidí. Ale mnoho z vás pracuje pouze mechanicky. Když pracuje někdo v Indii čtyři hodiny, dostane pouze pár rupií. V mém případě vám nedávám peníze; dávám vám svou lásku, svou náklonnost, své požehnání. Ale ve svém srdci srdcí s vámi není tento Indický Mistr spokojen, protože jste ve svém srdci neměli intenzivní upřímnost. Nepracovali jste s čistým srdcem, dušeplně, oddaně a láskyplně.

Existuje spousta jiných věcí, kterých si také všímám. Vidím, kolik čistoty si nesete uvnitř své mysli, uvnitř svého vitálna a uvnitř svého srdce. Pokud například ve vaší mysli neexistuje čistota, jestliže si vaše mysl myslí, že někde jinde má někdo jiný lepší práci než vy, nebo že je blíže Mistrovi než vy, pak jste skončili. Také vaše inspirace musí být čistější. Mnohdy, když jste inspirováni něco udělat, je vaše inspirace těžká — naplněná nedbalostí, lhostejností a nezájmem. Je tam alespoň inspirace, ale uvnitř inspirace se musí také nacházet cílená dychtivost. Zde znovu vidím, kolik si s sebou nesete nejistoty. Když pracujete, mnozí z vás si myslí: „Možná že si Guru váží toho a toho více než mne.“ Koho si myslíte, že oklamete? Mne neoklamete; pouze mi zlámete srdce.

Shůry přišlo Poselství, že 7,000 nebo 10,000 nebo 13,000 duší vnitřně pláče po druhu světla, které můžeme nabídnout na Mírovém Koncertu. Boží Hodina uhodila. Ale nástroje, které jsem dostal, nejsou duchovně nebo vnitřně připraveny a dychtivé. Já jsem bohužel žebrákem a žebráci si nemohou vybírat. Božské ve mně je hladové a božské ve vás je také hladové. Ale božské v nás obou je syceno tak málo, že náš hlad není utišen. Jak dlouho bude ještě svět setrvávat v tomto druhu neinspirujícího vědomí?

Je to jako indická povídka o králi, který žádá své poddané, aby naplnili studnu mlékem. Každý z nich si řekne: „Když tam dám vodu místo mléka, nic se nestane! Ostatní tam dají mléko a král si toho nevšimne.“ Takže nakonec tam nenaleje mléko nikdo. Nikdy to nejsi ty, ale někdo jiný, kdo musí udělat tu správnou věc. Ale ten někdo jiný neexistuje. Každý pracovník je jako okvětní lístek. Každý lístek je zodpovědný pouze za svou vlastní krásu; není zodpovědný za všechny okvětní lístky. Ale k tomu, aby květina měla krásu a vůni, musí být všechny lístky krásné a voňavé. Takže, když se každý z nich bude snažit mít potřebnou čistotu, krásu a vůni, bude květina dokonalá.

Tyto věci jsou potřeba k tomu, aby mohl být snesen shůry mír způsobem, jakým si to přejeme. Ostatní mohou přivést tisíce lidí svým vlastním způsobem, ale toto není pro mír. Jazzový muzikant, nebo někdo podobný, mohou dát dohromady tisíce a tisíce lidí, ale jejich standard je naprosto rozdílný od našeho. Mohou být úspěšní, protože pracují na určité úrovni vědomí, kdežto my si přejeme zavést mír a Božskost na úrovni jiné.