Část I

SCA 366. 10. května 1996

Hledající, aspirant a milovník Boha

Rád bych promluvil o rozdílu mezi hledajícím, aspirantem a milovníkem Boha. Hledající se může modlit a meditovat ze srdce, z mysli, z vitálna nebo z tělesného. Aspirant se však chce modlit a meditovat pouze ze srdce. Aspirant cítí, že modlitba a meditace, která je v srdci a ze srdce, nabízí tu nejkratší a nejrychlejší cestu k Cíli.

Je také rozdíl mezi hledajícím a milovníkem Boha. Hledající se modlí a medituje co nejoddaněji a nejoduševněleji, aby dosáhl nejvyšší Výšky, kde bude schopen vidět Boha tváří v tvář. Milovník Boha si ale přeje, aby Bůh vstoupil do zahrady jeho srdce a zůstal v ní a aby tam tak společně mohli zpívat, hrát si a tancovat.

Rozdíl mezi aspirantem a milovníkem Boha je tento: skutečný aspirant má daný cíl, ale jestliže se stane obětí neaspirujících sil a klesne o jeden krok ze své úrovně vědomí, pak se celý jeho svět zhroutí. Chce překonat všechny neaspirující síly ve svém životě. Když ale selže, nechce být odhalen před ostatními; nechce, aby viděli jeho nedostatky. Chce si v jejich očích udržet svou duchovní úroveň a zachovat si svou duchovní důstojnost. Takže když udělá chybu, když na něj zaútočí vitální síly a on klesne, cítí se nanejvýš bídně a rozpačitě.

Upřímný milovník Boha má také svůj nejvyšší cíl. Na rozdíl od aspiranta je ale milovník Boha šťastný a veselý vždy bez ohledu na to, co se děje. I když každý den selže v různých věcech, nepropadne smutku a depresi. Tak dlouho, dokud je jeho láska k Bohu pevná, je šťastný; jeho láska k Bohu je pro něj důležitější než cokoliv jiného. Běží rychle, rychleji, nejrychleji. Když klopýtne a z vlastní neopatrnosti a nedbalosti se zraní, ne-vzdává se. Ví, že jeho zranění budou v pravý čas vyléčena a že bude schopen znovu běžet. Takže bez ohledu na to, kolikrát selhal, bez ohledu na to, kolikrát dělá hloupé věci nebo vstupuje do nebožských světů, jeho láska k Bohu je tak velká, že je připraven znovu vstát. Cítí, že jeho jedinou úlohou je milovat Boha oddaně, sebedávajícně a nepodmíněně. Ví, že když opravdu miluje Boha, pak milióny jeho selhání a nedostatků nikdy Boha nerozesmutní, protože Boží svatou Povinností je zdokonalit ho.

Aspirant takto necítí. Když je aspirant zraněn, sám sebe proklíná a obviňuje. Když se s jeho aspirací děje něco opravdu špatného, když svého cíle nedosáhl do určitého data, které si stanovil, začíná být nespokojený sám se sebou a zlobí se na Boha; má pocit, že Bůh k němu nebyl spravedlivý. Pak se chystá odejít z duchovního života a užít si kratší nebo delší prázdniny. Ale skutečný milovník Boha jde a jde vpřed bez ohledu na to, kolik omylů a himalájských chyb udělá, protože jeho láska k Bohu je mnohem silnější než jeho rozmanité slabosti. Ve všech možných ohledech je milovník Boha daleko nadřazený hledajícímu Boha i Božímu aspirantovi. Všichni bychom se měli pokusit stát se milovníky Boha.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Sri Chinmoy odpovídá, část 10.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 2001.

Toto je 1284th. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Sri Chinmoy odpovídá, část 10, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »