Začíná poslušnost vždycky v mysli?

Sri Chinmoy: Ne, poslušnost začíná vždycky v srdci. V mysli obvykle začíná neposlušnost. Duše vždycky poslechne Boha, protože si už s ním vybudovala jednotu. Takže duše nebude vidět a cítit věci jinak než Božím Způsobem. Třebaže srdce občas selže, alespoň se snaží poslechnout Boha. Ale mysl se o poslušnost ani nepokouší. V mysli nedostaneme spontánní poslušnost. To je důvod, proč je nutné mít nad myslí neustálou kontrolu. Ve většině případů přijde poslušnost nejprve do srdce a potom teprve do mysli. A teprve potom, až je v mysli, přijde i do vitálna a do těla.

Občas se ale stává, že fyzické a vitální vědomí je mnohem vnímavější než mysl. Třebaže fyzické může být letargické a vitálno nebožské, občas se nevědomě snaží poslechnout duši. To se děje proto, že obě vědí, že duše, a dokonce i srdce, jsou jim nadřazené. Mysl stojí výše než vitálno a tělo, ale je velice arogantní! Má pocit, že je moudřejší než duše, pochybuje o moudrosti duše. A vždycky si myslí, že srdce je slabé, protože se zabývá náklonností, soucitem, zájmem a všemi těmi věcmi. Mysl má pocit, že jsou to ženské kvality. Ale dokonce i Bůh má ženské kvality; chová k nám velikou náklonnost, jemnost, lásku a něžnost. Celý svět tvrdí, že srdce je lepší než mysl, ale pro mysl je takřka nemožné tuto pravdu přijmout. Teprve až když do mysli vstoupí ze srdce světlo duše, je zde jakási naděje, že se mysl změní.