Část VI

Reportérka: Sri Chinmoyi, ti běžci, kteří jsou vašimi žáky, mluví hodně o meditaci, vaší filozofii a o tom, jak jim to pomáhá při běhu. Co jim říkáte, že jim má pomoci najít sílu, aby den za dnem běželi šestnáct hodin denně?⁶

Sri Chinmoy: Naše filozofie je velice prostá. Milujeme Boha a rádi bychom mu sloužili. Existuje mnoho, mnoho způsobů, jak těšit Boha. V této chvíli nedokážeme těšit Boha úplně všemi způsoby. Ale když se modlíme a meditujeme, máme pocit, že přijde čas, kdy budeme schopni těšit Boha všemi způsoby. Proč máme takový pocit? Jednoduše proto, že On nám na to dá schopnosti. Takže v této chvíli se modlíme k Bohu, aby nám dal schopnosti těšit jej Jeho vlastním Způsobem.

Když učiníme další krok, řekneme Bohu: „Rádi bychom tě těšili s radostí a také nepodmíněně.“ Jestliže On chce, abych si s Ním v tomto okamžiku povídal, udělám to šťastně, rád a s hrdostí. Když mě v příštím okamžiku požádá, abych hrál tenis, budu rád hrát tenis. Když mě v následujícím okamžiku požádá, abych dělal něco jiného, také to udělám a budu u toho šťastný a hrdý. Nakonec bychom rádi dělali pro Boha všechno nepodmíněně. Nebudeme si klást žádné podmínky: „Bože, když mi dáš toto, já pro tebe udělám tamto.“ To není naše filozofie. My říkáme Bohu: „My Ti šťastně a se sebedáváním dáme to, co od nás chceš. Přišli jsme na svět proto, abychom Tě těšili Tvým vlastním Způsobem.“ To je naše filozofie.

V naší filozofii máme ještě něco jiného — sebepřekonání. Nebudeme zcela spokojeni s našimi minulými nebo současnými dosaženími. Musíme jít vpřed, musíme jít vzhůru a musíme jít dovnitř.