Aspirují vědomě ty bytosti na Marsu?

Sri Chinmoy: Některé z nich vědomě aspirují a některé ne. Ale je mnoho těch, které aspirují. Řekněme, že rodina má pět členů, všichni jsou v jednom pokoji a tři vstanou a začnou dělat hluk — zbývající dva vstanou také. Ti prví ochotně vstali, aby se modlili a meditovali; ti zbývající vstali jenom proto, že je to donutilo. Řeknou: „Co si o mně ostatní pomyslí, když nevstanu? Ti tři vstali a teď se modlí.“ Vstali tedy neochotně, ale ti první tři vstali upřímně. Ta druhá skupina jsou rošťáci!

Na druhou stranu se však může stát, že ti první tři, kteří vstali s upřímností, se nakonec unaví. Možná začnou myslet na hlouposti, kdežto ta druhá skupina, která začala s myšlenkou: „Co si o mně ostatní pomyslí, když nevstanu?“ se teď chce stát velice dobrými hledajícími. Mohou se teď ze všech sil snažit upřímně aspirovat a občas se dostanou daleko před ty, kteří vstali brzo ráno. První skupina se může unavit a říci: „Ach, modlili jsme se a meditovali, ale žádný výsledek se nedostavil.“ Modlí se mechanicky. Po měsících a měsících modliteb zjistí, že žádná se nenaplnila, a tak to vzdají. Ale ti v druhé skupině — kteří začali z čiré zvědavosti a také proto, že se báli, co si ti z první skupiny o nich pomyslí — mohou být natolik upřímní, že nakonec překonají ty, kteří vstali jako první. Naproti tomu mohou být takoví, kteří vstali brzo ráno a postupně, postupně pokračují a vedou si dobře.