Měli bychom se modlit pro více schopností nebo více ochoty? Když se modlím, moje modlitby se pomíchají a obvykle se nakonec modlím za Vůli Nejvyššího, takže se ve skutečnosti nemodlím za nic konkrétního.

Sri Chinmoy: To je nejlepší! Můžete se modlit za ochotu a dychtivost, ale nesmíte se starat o výsledek. Když někoho požádám, aby ti večer zavolal, abys jel do Mexika pro nějaký stroj na cvičení, odjedeš velice dychtivě! Občas nic neseženeš. Občas něco pořídíš a ono to nefunguje, ale ty to zkusíš znovu. Kolik mil jsi již najezdil, když jsi pro mě něco sháněl! Copak nejde o tvoji připravenost, dychtivost a ochotu? Musíme tedy vždycky mít dychtivost a ochotu.

Neustále používáme srdce. Používáš-li srdce, jsi mě schopen kdykoliv potěšit. Pokud ale použiješ mysl, řekneš: „Ach, je už pozdě. Bůh ví, jestli budu moci sehnat to, co Guru chce.“ Jakmile použijete mysl, znečistíte svoji aspiraci, zničíte svoji inspiraci. Nikdy nepoužívejte mysl! Mysl má jenom omezené použití. Uvidíte-li před sebou hada, nepoužijete srdce, protože Bůh uvnitř vás řekne vaší mysli, že had vás uštkne. Ale jinak jsou ve vašich životech miliony případů, kdy žádného hada ani jiné nebezpečí neuvidíte a mysl nebudete potřebovat. Jestliže naproti tomu použijete srdce, budete na takovém místě, kde se had nacházel před pěti minutami nebo tam bude až za pět minut. Žádného hada neuvidíte.

Potřebujete připravenost, ochotu a dychtivost a ty přicházejí ze srdce, nikoli z mysli. Připravenost mysli vás dostane dva kroky dopředu a potom vám řekne: „Měl bych si vzít svetr. Možná bude pršet, potřebuji deštník. Kdo ví, co se stane?“ To je připravenost nebo ochota mysli. Mysl se vždy snaží být připravená tím, že se dívá sem a tam. Mysl se vždy snaží ochránit sama sebe. Ale srdce nemá čas myslet na déšť, slunce nebo něco jiného; pouze jedná.

Vždy myslete na Hanumana, na žáka Sri Rámačandry. Pro něho neexistovalo slunce, měsíc, den nebo noc. A takovou významnou lekci dal lidstvu! Když dostal velice drahý medailon, otevřel jej a zjistil, že uvnitř není obrázek Sri Rámačandry. Proto rozbil ten medailonek na kusy. Řekl: „Můj pán Ráma uvnitř není. Má to tedy nějakou cenu?“