Část IV

Nedávno jsi řekl, že tento rok bude obtížný. Na co bychom měli být opatrní a na co bychom si měli dávat pozor?⁶

Sri Chinmoy: Musíme okamžitě odhodit všechno, co snižuje naše vědomí, co je negativní, odrazující nebo skličující. Jinak neexistuje záruka, že budeme dělat velmi rychlý pokrok, bez ohledu na to, kolik let jsme na cestě. Možná ani nedokážeme zůstat na cestě. V duchovním životě musíme jít vpřed, jinak budeme zatlačení zpátky. Nemůžeme zůstat stát na nějakém místě.

V obyčejném životě ujdeme nějakou vzdálenost a potom si odpočineme. Potom zase pokračujeme, nebo se na nějakou dobu zastavíme. Ale v duchovním životě nemůžeme natrvalo zůstat na jednom místě. Nebožské síly nás zatlačí zpátky.

Svého času mnoho z vás vypadalo slibně, zdálo se, že budete duchovní, že z vás budou vynikající žáci. Jakmile děláte rychlý, rychlejší a nejrychlejší pokrok, Bůh od vás očekává, že touto rychlostí budete pokračovat. Ale když kvůli letargii dovolíte, aby do vás vstoupily špatné síly, které si potom pěstujete a myslíte si, že jsou skutečné, kdežto všechno, co jste dosud dělali, je neskutečné, jdete zpátky.

Musíte být neustále obezřetní. Život pokušení napadá duchovního člověka nekonečně více než obyčejného člověka. Obyčejní lidé mají určitou úroveň. Jsou připraveni kráčet rychlostí indického tažného vola. Mají pocit, že už pouhá skutečnost, že začali, je dostatečná. Cíl existuje a oni mají celou Věčnost k tomu, aby jej dosáhli. Ale duchovní lidé se nemohou takto chovat. Jakmile vykročili po cestě upřímnosti a předvedli svoji rychlost — neobyčejně velkou rychlost — nemohou se zastavit, zpomalit a dovolit nevědomosti, aby do nich vstoupila. Nevědomost představuje neaspirující život, nebožský život. Nemohou se vrátit do takového života, protože už na vnitřní i vnější úrovni složili Nejvyššímu vznešený slib, že budou Jeho vybranými nástroji, a Nejvyšší jim uvěřil a dal jim Svoje vnitřní Ujištění, vnitřní Radost, Hrdost a mnoho, mnoho božských vlastností.

Takže takoví lidé nemohou zpomalit nebo se zastavit, protože již složili velice vznešený slib. Jestli se po cestě unaví a začnou si myslet, že už nastal čas k odpočinku, naprosto se mýlí. Pro skutečně duchovního člověka neexistuje odpočinek. Duchovnost je jednosměrná, nikoli obousměrná cesta. Jakmile jste spatřili světlo, ať už v sobě nebo ve vašem Mistrovi a vědomě a záměrně vstoupíte do temnoty, můžete všechno ztratit.

Lidé, kteří vzali vážně duchovní život, by měli být velice, velice opatrní, protože Bůh jim věří a spoléhá se na ně. Pokud zklamou Boha kvůli neochotě, letargii a dalším nebožským silám, které si v sobě vědomě či nevědomě pěstují, On jim to bohužel nebude tolerovat, třebaže pro Něj kdysi hodně udělali. Jestli jste pro Boha hodně udělali, On od vás očekává, že uděláte mnohem více. On je naším Milovaným Nejvyšším. Jestli Jej zklameme, on se buď od nás zcela odvrátí, nebo nám udělí božský trest.

Toto se vztahuje pouze na ty, kteří velice dlouhou dobu vedli duchovní život, měli velmi vysoké zážitky a udělali pro Boha velmi mnoho. Ti, kteří právě přijali duchovní život, se nemusí ničeho obávat, protože teprve rozkvétají. Jestli se jim zdaří ochotně, s radostí a šťastně rozkvést, nebudou mít žádné problémy. Ale jakmile si začnou kolem sebe zřetelně uvědomovat různé síly a začnou se snažit ve svém duchovním životě vědomě, pravidelně a věrně pohybovat kupředu, budou dělat velice rychlý pokrok.