Když člověk pokračuje v duchovní cestě, může na konci spatřit Nejvyššího?

Sri Chinmoy: Rozhodně. Proč by jinak vůbec po takové cestě chodil? Existuje-li začátek, existuje také cíl. Někteří lidé ale běží k cíli a po nějaké době se unaví. Když jsem dříve běhával maratony, dosti často jsem je dokončil. Ale několikrát se stalo, že jsem po pár mílích musel závod vzdát. Mým cílem bylo něco přes dvacet šest mil. Ale po jedenácti mílích jsem dostal těžké křeče, takže jsem to musel vzdát.

V duchovním životě je to stejné — pokud je někdo připraven dojít do konce, určitě bude moci spatřit Nejvyššího. Ale i když spatříte Nejvyššího, není to ještě úplný konec. Je to nový začátek. Řekněme, že jste po dlouhé cestě dorazili do ohromného paláce. Majitel tohoto paláce může stát u dveří, nebo se někde skrývat v nějakém pokoji. Hledáte jej tady a tam, tady a tam. Nakonec jej v jednom pokoji naleznete. Ale ten člověk mohl vyjít ven a stát u bran paláce, nebo vyjít dvě stě nebo čtyři sta metrů nebo jednu míli před palác. On zná cestu k paláci, po které jdete nebo běžíte, takže vám může prokázat velkou laskavost. Jestliže vidí, že jste velice upřímní, půjde velký kus cesty, aby vás přijal. Může vás přijmout dlouho předtím, než dorazíte do paláce; může vás také přijmout v jednom z pokojů, a pokud vidí, že ještě nejste zcela připraveni, může se skrýt v jednom pokoji a vy budete muset prohledat tisíce pokojů, než jej nakonec naleznete.

Všechno záleží na tom, jak jste připravení. Vaším cílem je spatřit Nejvyššího. K čemu by jinak byla modlitba a meditace? Až udeří ta správná hodina, určitě Jej spatříte, protože to je cílem všech hledajících. Ale nemáte zdání, kam On umístil cíl. Může být přímo před vámi, nebo milióny a miliardy mil daleko. Až přijde ten správný okamžik, budete Jej moci spatřit na místě, kde Jej máte spatřit: uvnitř svého srdce, duše, mysli, těla, nad svou hlavou, nebo v nějaké části světa.

Až ta hodina pro vás udeří, určitě Jej spatříte. A nejenom spatříte, ale také do Něj vrostete. Vidíme květinu, ale to nestačí. Musíme se stát krásou květiny, musíme se stát vůní květiny. Teprve potom jsme dokonalí. Květinu může vidět každý, ale kdo dokáže mít čistotu a Božskost květinového vědomí a navíc vůni, jež je Nesmrtelností? Takže spatřit Nejvyššího představuje první krok; konečným cílem každého hledajícího je vrůst do Nejvyššího. Jakmile dosáhneme konečného Cíle, opět budeme muset začít novou cestu.