Část IV

SCA 828-829. Sri Chinmoy odpovídal na následující otázky 21. října 1996 v San Francisku.

Co bys považoval za ideální meditaci v Centru?

Sri Chinmoy: Každé centrum má svůj vlastní způsob vedení meditace. Cítím, že hodina a půl, ne-li dvě hodiny, je alespoň jednou týdně nezbytná. Dvě hodiny by byly ideální, ale není-li to možné, pak hodina a půl bude stačit. Dvacet minut nebo půl hodiny byste měli meditovat. Buď na začátku nebo na konci meditace musí každý zpívat Invocation. Při zpívání musí každý sepnout ruce. Potom by měl každý číst mé knihy anebo vedoucí centra může vybrat nějaké inspirující úryvky, které se přečtou nahlas. Také bych chtěl, aby se předčítal jeden z mých příběhů. V některých mých dřívějších knihách je velmi mnoho poučných příběhů. Nemyslím jen příběhy o zázracích, ale příběhy, které jsou velmi poučné a osvěcující. Poté se dobří žáci sejdou, aby mluvili o manifestaci a podobných věcech.

Nejdůležitější je cítit jednotu mezi členy Centra. V každém Centru byste měli mít projekty, kterými obohatíte a zvýšíte svou víru v Nejvyššího, ve mě a v sebe samé. Každý žák by měl cítit nezbytnost služby. Služba znamená manifestaci — hovořit k druhým o naší filozofii. I teď se někteří starší žáci zdráhají mluvit k novým lidem. Dělají obrovskou chybu. Když mluvíte s ostatními o svém způsobu života, určitě to zesílí vaši vlastní víru. Otevřeně je inspirujete, avšak oni vám tajně pomáhají zvýšit vaši vlastní víru ve vaši cestu, ve vašeho Mistra a v Nejvyššího.

Nemáte tušení, jak hodně vám to pomůže. I když nemáte dobrou náladu, i když nejste inspirováni, přesto se musíte oklamat nebo přinutit s druhými mluvit. Můžete říci: „Jak mohu inspirovat druhé, pokud sám nejsem inspirovaný?“ Ne. To není vaše falešná aspirace. Víte, že je nutné jíst, ale někdy nemáte chuť. Tehdy se přinutíte. Brzy ráno děláte několik věcí, které se staly nedílnou součástí vašeho života. I když se vám nechce vstát, musíte vstát a jít do kanceláře. Některé dny se musíte přinutit. Jdete-li pak do kanceláře, děláte správnou věc.

V duchovním životě je to stejné. Některé dny nejste vůbec inspirováni. Nechcete dělat nic. Právě ten den se musíte přinutit. Je mnoho, mnoho dní, kdy jste inspirováni, kdy děláte správnou věc spontánně. Avšak vstoupí-li někdy do vaší mysli špatné síly, musíte se přinutit. Někdy je špatné počasí a vám se nechce jít ven běhat. Ale když jdete běhat, získáte ohromnou radost. Někdy jste u bazénu, ale nemáte chuť plavat. Když pak vidíte, jak někteří lidé plavou, vaše letargie zmizí. Takže každý den se modlete k Nejvyššímu nejen proto, aby zvýšil sílu vaší aspirace, ale také proto, aby zvětšil sílu vašeho zasvěcení.

Někteří dobří žáci cítí, že jejich Centrum nebo jejich město není jediným místem pro jejich aspiraci a zasvěcení. Cítí, že jsou připraveni pracovat pro celý svět. Právě teď se staráš o své Centrum, zatímco tvoje žena a syn manifestují jinde. Kdybys byl v obyčejném vědomí, měl bys pocit: „Ach, jsem naprosto ztracen. Moje žena není se mnou, můj syn mě opustil!“ Pokud jsi však v srdci, což jsi, budeš velmi hrdý na svou ženu a syna. Zde neseš prapor úplně sám. Takže ve své rodině vyučuješ a zároveň se učíš. Zatímco vyučuješ, učíš se, že existuje jen jedno Centrum, jedno univerzální Centrum, a tím Centrem je srdce vašeho Gurua. To je správný postoj — ne jedno město, nýbrž celý svět je vaším Centrem. Nejen vedoucí Centra, ale také členové Centra si musí myslet, že existuje jen jedno Centrum, a tím je moje srdce. Někteří žáci jezdí sem a tam, aby pracovali pro projevení Nejvyššího. Vždy byste měli být připraveni jet tam, kam je třeba. Jsme jedna rodina a naše Centrum je všude.

Ještě o něčem bych se chtěl zmínit, a to jsou Joy Days. Nemáte nejmenší tušení, jakou radost mám z vašich Joy Days. Ať už máte radost vy nebo ne, já ji určitě mám. Musíte jet autem pět nebo šest hodin, takže na vnější úrovni to není snadné. Na druhou stranu však můžete změnit svůj postoj. Použijete-li svou mysl, řeknete: „Jestliže budu muset řídit deset hodin, pak je to nemožné.“ Ale užijete-li srdce, řeknete: „Ó, v autě dostávám zlatou příležitost udělat pokrok. Mohu poslouchat Guruovy kazety. Mohu zpívat oddané písně. Mohu s sebou vzít další žáky, kteří mě budou inspirovat, a já je také mohu inspirovat.“ Po celý týden možná nemáte příležitost myslet na svůj duchovní život nepřetržitě pět nebo šest hodin. Jste-li ve skupině a jedete-li dlouhou vzdálenost, můžete poslouchat kazety nebo můžete hovořit o duchovnosti. Nechci, abyste vstupovali do světa pomluv. Mluvte jen o duchovních věcech, inspirujících věcech. Tímto způsobem se na to dívejte jako na příležitost.

Když jsem bydlel v Brooklynu, dojet na indický konzulát mi trvalo téměř dvě hodiny. Musel jsem v metru třikrát přestupovat. Měl jsem vždy ohromnou radost, protože jsem takto získal dvě hodiny na meditaci. Říkával jsem si: „Jaká příležitost — zlatá příležitost!“ Stejný postoj můžete mít k Joy Days.

Máme-li radost, můžeme dělat nejrychlejší pokrok. Vzýváme-li smutek a depresi, abychom se udělali bezmocnými, beznadějnými a zbytečnými, nebudeme nikdy schopni přimět Boha, aby k nám přišel. Bůh řekne: „Zůstaňte si bezmocnými a beznadějnými. Nepotřebuji vás.“ Včera jste se naučili jednu píseň: To be cheerful is to be on God‘s side (Být veselý znamená být na Boží straně). Jestliže já jsem na vaší straně, nebudete i vy na mé straně? Mohu-li být k vašim službám, nebudete i vy k mým službám? Je to vzájemné, oboustranné. Štěstí není jen vaší silou. Je také silou Boha. Jste-li upřímně šťastní, posilujete Boha. Zvětšujete Boží víru ve vás. Bůh vám pak bude svěřovat stále více odpovědnosti. V duchovním životě existuje jen jedno tajemství, a tím je radost. Jakmile jste jednou veselí, přikrývky, které jste používali, abyste se chránili před svým mentálním chladem, zmizí. Nebudete je potřebovat.

Opravdu bych si přál, aby se všichni žáci účastnili Joy Days. Je-li to možné, pokuste se mít Joy Days alespoň dvakrát ročně. Mohou se sejít tři nebo čtyři Centra, nebo i jen dvě Centra. Na druhou stranu, pokud se nemohou sejít ani dvě Centra, pak prostě jen jděte ven a buďte společně v parku. Udělejte si piknik. Před dvaceti pěti lety jsem si mnohokrát užíval pikniků. Dokonce i minulý rok jsem šel do domu jednoho žáka na piknik. Kdybych měl čas, jel bych na více míst, abych byl s žáky během jejich Joy Days. Když jste spolu, budete schopni chytit svého zloděje-depresi. Má-li v ten den někdo špatnou náladu, může vás Bůh použít, aby toho člověka inspiroval. Zítra můžete být vy obětí těchto špatných sil a třetí osoba vás může zachránit.