Část II
SCA 884-888. Následující otázky zodpověděl Sri Chinmoy v Rio de Janeiru, v Brazílii 23. prosince 1999.Guru, mohl bys mi prosím říci, co mi stojí v cestě a brání mi dosažení mého cíle?
Sri Chinmoy: Jak víš, nebo proč si myslíš a cítíš, že existuje něco, co ti stojí v cestě a brání ti v dosažení cíle? Jak? Proč? A především, doopravdy si to myslíš nebo cítíš, nebo ti někdo tajně či otevřeně řekl, že ti něco stojí v cestě? Z čeho cítíš, že ti něco stojí v cestě?Můžeme dejme tomu říci, že nám něco stojí v cestě a brání nám to běžet nejvyšší rychlostí. Jinak se nám v životě může postavit něco do cesty každý den, každou hodinu. Ráno může začínat frustrací, pokud nedokážete vstát včas k meditaci. Potom vám stojí v cestě frustrace. Pokud máte na druhou stranu pocit, že si o vás lidé nemyslí zrovna pěkné věci, jestliže na někoho myslíte a cítíte, že vás ten člověk kritizuje a hledá na vás chyby, a vy na tuto kritiku obracíte svoji pozornost, stojíte sami sobě v cestě. Brzo z rána se můžete modlit k Nejvyššímu: „Teď se k tobě modlím, prosím nedovol, aby mi něco stálo v cestě. Chci běžet nejvyšší rychlostí, chci běžet nejvyšší rychlostí!“
Každý den, každou hodinu, každou minutu, každou sekundu může přijít nějaká myšlenka, která do vás vstoupí a ovládne váš život nebo vás odvede od vašeho štěstí. Co se tebe týče, na praktické úrovni jsi byl na předchozích dvou místech našeho výletu velice, velice šťastný. Celá tvoje bytost byla naprosto vynesena do nebes. Ale zrovna z tohoto místa nejsi šťastný, nebo ti na něm něco vadí. Buď je to frustrace, nebo od života očekáváš něco víc, než zrovna máš. Ty máš všechny odpovědi. Ale nejsnazší a nejúčinnější způsob, jak zvládnout všechny životní problémy, je mít ve vnějším životě nezdolnou vůli a také radostné a neustálé odevzdání Boží Vůli.
Teď bys mohl namítnout: „Já neznám Boží Vůli.“ Nemusíš znát Boží Vůli. Před realizací nikdo Boží Vůli nezná. Občas se vytahujeme a říkáme, že toto je Boží Vůle a tamto není Boží Vůle. Ale jak to můžeme vědět? Občas nám řekne naše mysl nebo srdce: „Toto je Boží Vůle, protože dělám něco pro lidstvo.“ Možná, že děláte něco velice dobrého, ale kdo ví? Možná vám vaše mysl nebo srdce říká věci, které v daný okamžik nemusí být správné. Možná, že ta správná chvíle, abyste to udělali, přijde za dva nebo tři měsíce, nebo za rok, v Bohem vybrané Hodině. Jediná věc, která se dá dělat, je neustále se modlit k Bohu, aby ti dal vědět, co je Jeho Vůlí. Abys poznal Boží Vůli, se musíš modlit, modlit a modlit a zároveň dělat věci, o kterých ti srdce dá pocítit, že jsou správné. Pokrok vzniká také ze všeho, z čeho máš nevinnou radost a štěstí. Jestli jsi ze svého života šťastný, nemůže se proti tobě nic postavit. Tvoje výbušná síla vůle nedovolí, aby se ti něco postavilo do cesty.
Jsi-li naproti tomu nešťastný, může tvoji vnitřní rovnováhu zničit cokoli. Právě teď prší. Pokud jsme měli v úmyslu jít poslední den našeho pobytu na tomto místě na nějaké nákupy, budeme obviňovat přírodu. Pokud však ještě předtím, než začneme obviňovat přírodu, použijeme náš život modlitby, náš život meditace a náš život jednoty s deštěm, řekneme: „Ach, toto je pro mě zlatá příležitost, abych se naučil několik písní nebo abych se naučil zpaměti několik básní.“ Nebo můžeme cítit: „Příroda je teď velice příjemná, je to pro mě zlatá příležitost, abych vstoupil do svého nejvyššího.“ Takže věci, které nám stojí v cestě, lze odstranit pomocí moudrosti. Déšť nám může zabránit v tom, abychom šli ven, to je výhoda deště. My však můžeme říci: „Mám mnoho dalších možností! Mohu číst duchovní knihy, mohu se modlit a meditovat, mohu se učit písně, mohu dělat spoustu věcí!“ Použijeme-li světlo moudrosti našeho srdce, můžeme z naší cesty odstranit cokoli, co nám překáží.
Co se tebe týče, sám musíš vědět, která z těch věcí, které jsem před několika minutami zmínil, je hlavní, která ti stojí v cestě. Musím však také říci, že nemusíme zjišťovat, kde je náš nepřítel. Mám se dívat sem a tam, abych spatřil svého nepřítele? Mám se dívat, jestli je můj nepřítel přede mnou nebo za mnou nebo vedle mě? Ne! Nemám čas se na kohokoliv dívat. Můj cíl je přede mnou. Jestli něco stojí přede mnou, pomocí mé nezdolné síly vůle to buď osvítím, nebo zničím. Pokud však něco zničíme, ničivá síla nepřetrvá, kdežto když něco osvítíme, vydrží to dlouhou, dlouhou dobu.
Dejme tomu, že jsi v tomto okamžiku přemohl jednu zlou myšlenku. V příštím okamžiku se může vrátit. Může se vrátit dokonce už po čtyřech nebo pěti minutách. Ale jakmile tuto nebožskou, nežádoucí myšlenku osvítíš, už to není nepřátelská síla. Tato osvícená myšlenka ti pomáhá. Stane se nedílnou součástí tvého pozitivního života, tvého života osvícení. Když nějakou myšlenku zničíme, ve skutečnosti ji nezničíme úplně. Vrátí se za pět dnů nebo za pět měsíců. Ale když ji osvítíme, přidá se k nám, na naši stranu. Protože přijala osvícení, už není v temnotě. Přetahovali jsme se s ní a ona přešla na naši stranu, na stranu světla. Tak pracuje osvícení. To je důvod, proč naše nejvyšší filozofie říká: „Nic nenič; osviť to.“ Pokud někoho osvítíme, přidá se k nám a stane se z něj další voják v naší armádě.
Potom přichází na řadu otázka nedokonalosti našeho vlastního života a životů jiných lidí. Naši pozornost nemůžeme neustále upírat na náš vybraný subjekt nebo objekt, nebo na Nejvyššího. Když se podíváme kolem, naše mysl se přes naše sebelepší záměry chová jako opice. Pobíhá sem a tam. Utišit mysl lze pouze modlitbou a meditací. Někdy musíme zase vstoupit do vnitřního světa a udělat, co je potřeba. Někteří lidé vyznávají filozofii: „Starej se o sebe.“ Já vždycky říkám, že věta: „Starej se o sebe“ není pro duchovní lidi. Já se budu starat o sebe v tom smyslu, že když dělám něco špatného, pokud mi něco stojí v cestě, řeknu to svému Vnitřnímu kormidelníkovi, Nejvyššímu, nebo mému Guruovi. A pokud vidím, že někdo jiný dělá něco špatného, neřeknu, že by se měl starat sám o sebe a že to není můj problém, že se jenom zpozdí jeho realizace a jeho dokonalost zůstane vzdáleným pláčem. Ne!
Jste zodpovědní za svoji vlastní vnitřní dokonalost, a pokud vidíte, že někdo jiný dělá něco špatného, mohou se vám do cesty postavit vaše vlastní myšlenky nebo nápady. Nebo si můžete myslet, že vám stojí v cestě někdo jiný — váš přítel, člen naší duchovní rodiny nebo i jen známý. Pokud vidíte, slyšíte nebo i jen uvnitř cítíte, že v životě toho člověka je něco špatného, musíte se modlit k Nejvyššímu, aby osvítil vaše myšlenky, vaše nápady a formulované pocity.
Hledajícímu bude vždycky stát něco v cestě. Přijde však okamžik, kdy dorazíme na sluncem zalitou cestu. To je také pravda! Sluneční cesta skutečně existuje, ale dostat se na ni není otázkou jedné sekundy nebo minuty nebo několika let. Ty jsi na cestě přes třicet let. Pokud jde o chůzi, pochod, běh nebo sprint po sluncem zalité cestě, je třicet let ničím, ničím. Sluncem zalitá cesta je před námi, ale může trvat nějakou dobu, než se na ni dostaneme. Může to trvat mnoho let.
Na druhou stranu, všechno závisí na naší intenzitě. Můžeme mít upřímnost, můžeme mít ochotu, můžeme mít připravenost, ale současně se všemi těmito věcmi musíme mít intenzitu, intenzitu. Chceme ze všech sil, bezesně a bez dechu dorazit do našeho cíle? Připravenost může být lhostejná, ochota může být lhostejná — všechno, dokonce i dychtivost může být lhostejná. Ale pokud máme intenzitu, je v našem srdci horoucí pláč, naprosto horoucí pláč, který říká: „Musím dorazit do svého cíle tak brzo, jak je to jen možné, dříve než nejdříve!“ V takové chvíli máme pocit, že jedeme autem rychlostí sto mil za hodinu, cesta je velice dobrá a náš život je v bezpečí. Nebo můžeme pomyslet na letadlo. Může letět osm set, devět set, tisíc mil za hodinu nebo i více, Bůh ví — ale my se uvnitř cítíme bezpečně.
Vždycky se ve svém životě snaž zjistit, jak bys mohl běžet nejvyšší rychlostí. Vždycky běž nejvyšší rychlostí, nejvyšší rychlostí, nejvyšší rychlostí! Pokud zjistíš, že v jednom směru je nějaká překážka, nech toho a vydej se jiným směrem, dalším směrem. Vždycky říkáme, že všechny cesty vedou do Říma, takže si musíme vybrat. Dejme tomu, že sis vybral jednu cestu, ale teď bohužel cítíš, že tato cesta pro tebe není zcela uspokojivá. Vyber si tedy další cestu, další cestu, další cestu! Najdeš cestu, která tě určitě a bez selhání dovede k tvému cíli.
Nuže, v tvém osobním životě ti nic konkrétního nestojí v cestě, ale naší filozofií je pokrok. Pokrok znamená „zvětšovat, zvětšovat, zvětšovat!“ Musíš zvětšit svoje štěstí — nikoli však za každou cenu, všemi prostředky, vnitřními i vnějšími. Musíš dělat cokoli, co zvětší tvoje štěstí. Štěstí má také svoje úrovně. Existuje malé štěstí, hojné štěstí, nekonečné štěstí. Dejme tomu, že víš, jak jsi dnes šťastný, Pokud zítra dokážeš pomocí své síly vůle svoje štěstí zvětšit, zjistíš, že ti nic hrozivého nestojí v cestě. Pozítří opět zvětšíš svoje štěstí. Dokonce i když před tebou existuje nějaká překážka, díky štěstí nezůstane tak silná, jak sis myslel. Štěstí okamžitě znejistí nebo oslabí protistranu, která nám stojí v cestě.
Vždycky se snažte kultivovat štěstí. Jste-li šťastní, frustrace mysli, způsob myšlení, který používá mysl, se podřídí. Neexistuje žádný jiný způsob, jak pokořit mysl, než být šťastný a toto štěstí představuje sílu, sílu, sílu! Štěstí je jako síla lva, síla slona. Proti štěstí, vnitřnímu štěstí, se nic nedokáže postavit. Můžete namítnout, že existuje mnoho věcí, které pravidelně každý den obtěžují každého člověka. Já říkám, že to je také pravda, ale existují způsoby, jak se jim vyhnout, jak jim uniknout nebo jak je vyzvat. Štěstí musí porazit neštěstí. Síla neštěstí je však bohužel na vnější úrovni mnohem větší než síla štěstí ve vnějším životě. Vnitřní štěstí je na druhou stranu nekonečně silnější než vnější neštěstí. Máte-li mír mysli, máte-li ve svém vědomí srdce, psychickém vědomí nebo vědomí duše, štěstí, uvidíte, že vnější neštěstí se nemůže rovnat vnitřnímu štěstí.
