Zdá se mi, že jak život postupuje, odpovědnosti se znásobují. Existuje bod, kdy se nějaká práce, dům a všechno ostatní stane přítěží naší aspirace?

Sri Chinmoy: Ne. Vždy mysli na to, že každá odpovědnost je příležitostí potěšit Boha. Pokud bereš odpovědnost jako těžkého slona na svých bedrech, jsi ztracen. Budeš mít pocit, že tě tvoje odpovědnosti ubíjejí. Vždycky musíme použít moudrost. Máš-li deset odpovědností, musíš cítit, že máš deset příležitostí. Nebude snad Bůh, náš Milovaný Nejvyšší, šťastný, když jej dokážeš potěšit deseti různými způsoby?

Budeš se cítit špatně, pokud budeš brát odpovědnost jako těžké břímě na svých bedrech. Řekneš si: „Ostatní jsou na tom lépe. Nemají žádnou odpovědnost, ale Guru se na ně usmívá stejně. Nedělají nic, nic. Já pojedu do dalšího města, abych vedl Centrum a dělal mnoho věcí, které mi zabrání být v Guruově fyzické přítomnosti. On se potom na ostatní usměje úplně stejným způsobem.“ Takové myšlenky tě budou mučit.

Pokud budeš brát odpovědnost jako příležitost, řekneš si: „Mám takové štěstí, že mám tuto příležitost. Proč bych se měl zajímat, co dělají ostatní? Nejsou v tomto směru kvalifikovaní. To je důvod, proč na toto místo a na tamto místo poslal Guru mě. A jestli mi důvěřuje, měl bych si také rozvinout důvěru v to, že jsem schopen jej potěšit jeho vlastním způsobem.“ Pokaždé, když přijde nová odpovědnost, ber to jako zlatou příležitost. Jakmile řekneš „zlatá příležitost“, určitě pocítíš radost. Příležitost přináší sladší než nejsladší pocit, kdežto odpovědnost přináší hořký pocit.

Tvoje jméno znamená pokrok, rychlejší než nejrychlejší pokrok. Jak můžeš udělat rychlejší než nejrychlejší pokrok? Tím že budeš přebírat odpovědnost jako takovou? Ne. Vždy ber odpovědnost jako příležitost. Já sám jsem měl ve Sri Aurobindově ášramu jenom dvě nebo tři odpovědnosti, ale na začátku to stačilo k tomu, aby mi to zničilo radost. Musel jsem každý den chodit k jistému člověku a dát mu růži od Matky. Nejprve jsem to dělal nerad, ale později to božské ve mně vzalo jako příležitost. Potom jsem musel roznášet od Matky syrová vejce. Byl jsem odpovědný za to, že je neupustím a nerozbiji. Takové jsem měl povinnosti. Nyní se přede mnou rýsují každý den stovky odpovědností. Beru je jako příležitosti, protože Božské ve mně je tak opravdu chápe. Ty také přijímej odpovědnost jako příležitost. A pokud máš schopnosti potěšit Nejvyššího deseti různými způsoby, proč se omezovat jen na jeden?