Část I

SCA 926-939. 26. května 1990 se v restauraci Annam Brahma v newyorské Jamaice setkal Sri Chinmoy s dr. Felixem Kuzněcovem z moskevského Gorkého Institutu. Následují výňatky z jejich rozhovoru

Dr.Kuzněcov: Ve starých dobách se mniši modlili a meditovali a potom získali okultní síly. Ve skutečnosti se ale o tyto síly nezajímali. Chtěli pouze potěšit Boha svými modlitbami a meditacemi.

Sri Chinmoy: I my chceme to, čím Bůh je, a ne to, co Bůh má. Svými modlitbami se snažíme dát Bohu štěstí a potěšit Boha Vševědoucího, Všudypřítomného a Vševědoucího. Nežádáme Boha: „Dej mi tuto sílu nebo tamtu sílu.“ Pokud však těšíme Boha, dostaneme vše, co On má, stejně tak jako dítě, které když vyroste, dostane to, co má jeho otec.

Dnes může dítě prosit svého otce: „Dej mi pět nebo deset dolarů.“ Zítra může říci: „Dej mi dům, dej mi auto!“ Otec může dát dítěti, oč ho požádá, třebaže má nekonečně větší majetek. Stejně tak nám může Bůh dát to, za co se modlíme, ať už je to okultní síla nebo něco jiného. Bůh ale řekne: „Jsi tak hloupý! Žádáš mě jenom o okultní síly, a já jsem schopen ti dát celý svět, celý vesmír.“

Dokážeme-li Boha Otce potěšit, dá nám vše, co potřebujeme. Pokud ho na druhou stranu žádáme o něco konkrétního, může nám tu věc dát, ale my si tím můžeme způsobit potíže. Nejlépe je říci Bohu: „Dej mi jenom to, co je pro mě nejlepší.“ Bůh potom udělá to, co pro nás považuje za nejlepší. Nedá nám nic, co by nám uškodilo. Okultní síla je věc, která nám snadno vytvoří potíže.

Lidé v Rusku, kteří se modlili k Bohu, se obvykle o tyto síly nezajímali, třebaže taková síla může přijít automaticky. Nebylo jediného desetiletí, kdy by na ruských vesnicích nebyl život modlitby. Starší vesnické ženy se vždy modlily s nejvyšší láskou a oddaností. Modlily se jenom pro lásku k Bohu a aby Boha potěšily, a ne proto, aby získaly Boží Moc.