Část VII. – Krátké vlasy a vousy

Proč žádáš své žáky — chlapce, aby měli krátké vlasy a aby nenosili vousy?

Sri Chinmoy: Když mají muži krátké vlasy, tak mám vnitřní pocit, že vypadají bystřeji, že jsou urostlejší a statnější. Mají-li krátké vlasy, tak z nich získávám nekonečně lepší vibrace, než když je mají dlouhé. Když mají krátké vlasy, tak také ihned vyjdou na povrch jejich mužské, dynamické kvality.

Podívám-li se do duše, tak vidím, že je pro muže naprosto zbytečné, aby si nechal vyrůst dlouhé vlasy. U žen je to v pořádku. Kvality duše, které musí projevovat muži a ženy, jsou odlišné. Když se podíváte na nějakého člověka, tak by vám měl jeho celkový vzhled dát ihned pocit, zda je to muž nebo žena. Muž a žena jsou jako pravá a levá ruka. Pravá ruka by měla hrát roli pravé ruky a levá ruka by měla hrát roli levé ruky. Když jsem viděl poprvé některé mé žáky, nemohl jsem svýma lidskýma očima hned rozeznat, zda jsou to muži nebo ženy.

Když mají muži dlouhé vlasy, tak je nemyjí často, nebo je pořádně neudržují. Ženy jsou v tomto ohledu obecně lepší. Když potom ostatní sedí blízko muže s dlouhými nebo zanedbanými vlasy, cítí se stísněně, ruší to jejich meditaci. Pokud má také někdo tak velké vousy, že mu zastiňují tvář, pak přestože si toho možná není vědom, lidé, kteří se kolem něj pokouší meditovat, dostávají jisté nepřirozené vibrace. Cítí, že je záměrně ruší. Nuže, on možná cítí, že to je jeho tvář a že si může nechat vyrůst vousy nebo vlasy tak dlouhé, jak chce, ale jakým právem dělá potíže ostatním? Může říci: “To, že mám dlouhé vlasy, není vaše věc. Je to nakonec můj život. Já jsem za sebe odpovědný.” Přeji si však říci, že pokud nenásleduje nějakého duchovního Mistra, může si přirozeně dělat, co chce. Jestliže ale nějakého Mistra následuje a má-li tento Mistr další duchovní děti, musí tu být určitá disciplína, aby jedni žáci mohli inspirovat druhé. Tehdy Mistr nemůže dovolit každému žákovi, aby jednal podle svých sklonů.

Nějaký aspirant pláče pro svoji spásu, je však vědomě či nevědomě rušen malými schopnostmi a předpoklady svého spolužáka. Přišli jsme na svět, abychom milovali Boha. Pokud opravdu milujeme Boha, potom budeme také milovat lidstvo. Máme-li rádi naše bratry a sestry, potom jim pomáhejme přinejmenším tím, že nebudeme rušit jejich aspiraci. Pokud můžeme malou obětí pomoci ostatním, měli bychom to udělat. Mojí filozofií je láska, mojí filozofií je oddanost, mojí filozofií je odevzdání. Má filozofie samozřejmě není určena pro každého.

Naprosto trvám na tom, aby chlapci měli krátké vlasy. U vousů dělám ve vzácných případech výjimky. Musím se však držet svých zásad, protože jsou založeny na mém vlastním vnitřním poznání. Pokud vím, že u nějaké cesty číhá tygr, tak tou cestou nepůjdu a poradím také svým milovaným, aby touto cestou nešli. Když však někdo jiný tygra nevidí a nevěří mi, půjde dál. Je mnoho Mistrů, kteří dovolují nosit dlouhé vlasy a vy máte naprostou svobodu, abyste je následovali. Chcete-li však sledovat moji cestu, pak chci toto. Nemusím to vůbec ospravedlňovat, vysvětluji vám ale své důvody proto, aby tomu porozuměla vaše mysl a aby byly uspokojena.

Když ke mně někdo přijde se žádostí: “Pomoz mi prosím realizovat Boha,” tak předpokládám, že tento člověk ví, že to sám nedokáže. Tisíce let zkoušel realizovat Boha. Na vnitřní úrovni mu řeknu: “Žádáš mne o cosi velmi vysokého, velmi hlubokého, velmi významného. Je to nanejvýš obtížné, ale já ti pomohu. Přijmu tuto výzvu.” Protože se ho tedy pokouším potěšit, žádám jej, aby mne také potěšil. To, co po mě žádá, je mimořádně obtížný, celoživotní úkol. Ta malá laskavost, o kterou ho žádám, se dá snadno udělat. Zabere mu to jen pár minut, aby si nechal ostříhat vlasy a aby si oholil své vousy. Jestliže mě nemůže potěšit ani v tak jednoduché věci, jako je tato, proč bych měl strávit život tím, abych těšil já jeho? A co se stane, když jej požádám, aby dodržoval nějakou opravdu přísnou duchovní disciplínu?

Upřímný duchovní aspirant nebude stát o své vousy a dlouhé vlasy více, než stojí o Boha. Pokud mu Mistr dává radost, pokud cítí, že tento Mistr je určen pro něj a že ho bude schopen přivést k Bohu, potom se rád vzdá svých dlouhých vlasů a vousů.

V duchovním životě je pokrok záležitostí přijetí. Mistr musí přijmout žáka a žák musí přijmout Mistra. Mistr je někdo, v koho může vkládat veškerou svou víru. Ve své mysli bys neměl mít otázky, protože Mistr to ví lépe než ty. V opačném případě dnes řekne Mistr jednu věc a tebe to nepotěší. Zítra potom řekne něco jiného a ty v tom zase najdeš chybu. Takto neuděláš žádný pokrok. Musíš začít s vírou a nedovolit své zvídavé a pochybující mysli, aby rušila tvůj život aspirace.

Mezi Mistrovou vůlí a Cílem není rozdíl. V jeho vůli samotné je Cíl a tento Cíl je jeho božská vůle. Mistr realizoval Nejvyšší. Chce-li se někdo stát částí a součástí Nejvyššího, potom mu Mistr řekne, co je pro něj nejlepší, aby dělal. Mistr není jen nějaký člověk, ale představitel Boha, Nejvyššího. Nejvyšší je vaším Mistrem; Nejvyšší je jeho Mistrem; Nejvyšší je Mistrem každého.