Právě jsem navštívil svou rodinu, která příliš neaspiruje. Zajímalo by mě, zda nám radíš navštěvovat své rodiny, nebo zda bychom se měli pokusit vyhnout se mnoha takovým návštěvám, pokud je to těžké pro naši aspiraci.

Sri Chinmoy: Vy znáte své rodiče lépe než kdokoliv jiný. Dělají nějaký pokrok v přijímání vašeho duchovního života? Řekněme, že před dvěma lety byli naprosto nepřátelští. Mají nyní pocit, že duchovnost není koneckonců tak špatná? Cítí, že sehráli svou roli, když vás vychovali, a že nyní máte schopnost dělat svá vlastní rozhodnutí? Musíte vědět, jak velký pokrok dělají v přijímání toho, co děláte vy. Po stromu aspirace šplháte s největšími obtížemi. Pokud jsou vaši rodiče nepřátelští, přinutí vás slézt dolů z větve Božskosti. Vy jste našli svou pravdu a oni našli svou, ať tedy zůstanou se svou pravdou a vy zůstaňte s vaší.

Někteří rodiče byli zpočátku velmi nepřátelští. Pomalu však udělali vědomý kompromis. Chytře přijímají to, co jejich děti dělají, ne upřímně, protože vědí, že své děti už neuvidí, pokud to nepřijmou. Proč byste měli být oběťmi jejich podvodu? Když je přijedete navštívit, snaží se miliony záludných způsobů zničit vaši aspiraci. Někteří rodiče však přijali skutečnost, že jejich děti přijaly duchovní život, a sami se snaží být trošku duchovní.

Před čtyřmi či pěti lety byla doba, kdy mi někteří rodiče doslova každý den kopali hrob, ale nyní o mně mluví dobře. Předtím byli nevědomí. Mysleli si, že jsme špatní, byli proti nám. Byly doby, kdy se rodiče styděli mluvit se svými příbuznými, protože si jejich děti přijetím duchovního života zničily život. Nyní se ti samí rodičové chlubí, protože se jejich děti staly dobrými, duchovními, božskými. Neberou drogy, nevedou nemravný život. Na jejich tvářích září světlo. Pokud rodiče oceňují dosažení a vlastnosti svých dětí upřímně, potom bychom je měli přijmout. Musíme tedy vědět, jak velký pokrok udělali. Pokud neudělali žádný pokrok, potom je to beznadějný případ. Pokud však pokrok dělají, čas od času je navštěvujte, přestože nemůžete udržet svou aspiraci na nejvyšším bodě.

Když jsou ale vaši rodiče trvale proti vám, když nemají žádné pochopení pro to, co děláte, a jen čekají na příležitost zatáhnout vás zpět do starého rodinného života, potom je politováníhodnou chybou, pokud je navštěvujete. Jestliže se vás snaží připoutat k obyčejnému životu, pak to není vaše upřímnost, která vás k nim vede; je to vaše hloupost. Mezi upřímností a hloupostí je velký rozdíl. Když se rozzlobím, mohu někomu z náhlého popudu říct, že ho zabiji. V příští chvilce si uvědomím, že by to byla naprostá hloupost. Pokud se však odevzdám své hlouposti ve jménu upřímnosti a zabiji jej, potom dodržím slib, pravda. Jaká však bude má karma?

Jsou to vaši rodiče, to je pravda. Jestliže se však snaží vytvořit ve vašem životě další zmatek, proč byste jim to měli dovolovat? Už tak máte dost nejistoty, dost pochyb, dost slabosti. Proč byste měli vypít ještě více jedu jen proto, že to jsou náhodou vaši rodiče? Musíte tedy vědět, zda vám dovolí jít vaší cestou, či nikoliv. Pokud vaši rodiče nedělají žádný pokrok, není vaší povinností je vídat. Jakmile nasloucháte vnitřním pokynům své duše, Nejvyšší vám řekne, kdy máte své rodiče navštívit a kdy to naopak není vhodné. Pokud shledáváte obtížným naslouchat své duši, zvažte všechna pro a proti a použijte svou moudrost a zdravý rozum.