V evangeliu se píše, že Kristus řekl své vlastní matce, že se věnoval záležitostem svého Otce, když jej šla hledat. Je to ta věc, kterou se snažíte sdělit — že pokud duše ví, že má nějaké poslání, a setkává se s odporem rodičů, musí v tichosti nechat své rodiče stranou, ne z nevděku, ale protože musí něco naplnit — a to přestože tomu rodiče nerozumí?

Sri Chinmoy: Ano, jestliže si je duše vědoma své mise, potom je Bůh na prvním místě, ne otec či matka. Když naplňujete Boha, uvidíte, že rodiče jsou automaticky naplňováni také. Pokud jsou rodiče na prvním místě, pokud chcete nejprve potěšit své rodiče, nebude nikdy schopni naplnit Boha. V těchto případech, když se duše odhodlává naplnit svou misi, první věcí je potěšit vnitřní Božskost. Jakmile je Bůh potěšen, budou vaši rodiče automaticky vnitřním způsobem naplněni. Jestliže však začnete se svými rodiči, jestliže chcete uspokojit vnější požadavky svých rodičů na prvním místě a potom teprve Boha, uvidíte, že své rodiče nedokážete uspokojit nikdy. Jejich požadavky budou nesčetné. Bůh nebude vůbec nespokojený, pokud chcete myslet na své rodiče, neočekávejte však, že bude někdy schopni je uspokojit vnějším způsobem. Jsou v zajetí nevědomosti. Když se snažíte uspokojit nevědomost, jejím požadavkům není konce. Nevědomost říká: „Udělej toto, udělej tamto, udělej toto…“

Pokud dokážete uspokojit Boha, vaši rodiče budou nakonec spokojeni, protože budete uspokojovat světlo. Jakmile je světlo jednou naplněno, je naplněno vše, protože ve světle nejsou žádné požadavky. Světlo je spontánní růst a spontánní naplnění, zatímco temnota je trvale požírající hlad. Temnota pouze bortí a rozbíjí. Světlo se pouze rozšiřuje a naplňuje.