Pokud rodiče upřímně přijmou duchovní život, snaží se udržovat určitý odstup od života svých dětí, nebo si nadále udržují svou lásku plnou lpění?

Sri Chinmoy: Než rodiče přijali duchovní život, jejich modlitbou bylo: „Prosím, Bože, dej, ať nás naše děti poslouchají.“ Potom, když se tito rodiče stali upřímně duchovními, už se nemodlí k Bohu s takovou modlitbou. Jednoduše říkají: „Naplň je, prosím, svým vlastním způsobem. Ať mé děti dělají správné věci, ne to, co chci já, ale to, co od nich chceš Ty. Já od nich nechci nic. Chci vše od Tebe.“ Když se modlí za to, aby jejich děti dělaly správné věci, potom určitý odstup přichází automaticky.