Pokud jde o psychologii, jak zapadá podvědomá mysl, nadvědomá mysl či intuitivní mysl do vaší filozofie?

Sri Chinmoy: Mluvíme o podvědomé mysli a o nadvědomé mysl, je však ještě několik druhů mysli. Používáte rovněž pojem „intuitivní mysl“. Dále existují nadmysl, supermysl a vědomí sat-čit-ánanda. Rád bych podotkl, že v mé filozofii se snažíme jít za mysl. Snažíme se pročistit podvědomou mysl a vnést do ní světlo. Potom se snažíme jít za, daleko za lidskou mysl.

Všichni potřebujeme vědomí mysli, avšak v mé filozofii se snažíme jít rovněž za toto vědomí. Podle toho, jak sám chápu psychologii, mnoho psychologů, zvláště těch, kteří následují filozofii Carla Junga, cítí, že vědomí má zásadní důležitost. Duchovní Mistr rovněž cítí, že vědomí je v duchovním životě absolutně nezbytné. Avšak poté, co jsme si něčeho vědomi, musíme vyvinout vědomou snahu vědomí překročit, to znamená mít vědomou aspiraci.

Nemáme nic proti psychologům, ale cítíme, že aspirace je mnohem vyšším cílem. Duchovní hledající cítí, že aspirace je o jednu příčku výše než mentální vědomí. Vědomí je opravdu velmi komplikované a velké slovo. Avšak vědomá aspirace je něčím hlubším a vyšším než vědomí.

Každý podvědomě ví, kdo Bůh je a kde Bůh je: Je buď v Nebi, na zemi nebo někde jinde. Toto je naše podvědomé vědomí. Jakmile však vstoupíme do aspirace, začneme si Boží existenci uvědomovat. V tu chvíli můžeme udělat mnohem rychlejší pokrok. Kolikrát jsem pohnul svou rukou sem a tam, zatímco jsem k vám mluvil? Avšak pouze pokud vyvinu vědomou námahu, budu schopen rozvinout své svaly na paži. Takže zde musí být vědomí a rovněž zde musí být vnitřní potřeba učinit pokrok. Vědomí samotné nestačí. Musí nás přijít zachránit aspirace a my musíme vyvinout vědomou snahu. Aspirace je tou nejdůležitější věcí. Naši cestu začínáme aspirací a završujeme realizací. Dnešní aspirace je přeměněna v zítřejší realizaci.

Před mnoha lety jsem studoval Freuda a Junga a minulý rok jsem studoval jednoho odborníka na Jungovu filozofii a psychologii. Zjistil jsem, že dospěli k závěru, že vědomí je vše; dále už nejdou. Souhlasím, že mentální vědomí je velmi nápomocno běžné lidské bytosti. Avšak duchovní hledající musí jít za mentální vědomí. Musíme vyvinout vědomou snahu, a tuto vědomou snahu nazýváme aspirací, vnitřní aspirací. Jinak, přestože jsme si pravdy vědomi, nebude nám tato pravda k žádnému užitku. Mám tělo, to je pravda. Když se jej však nebudu vědomě pokoušet zlepšit, neučiní žádný pokrok.