19.

Můj Pane Nejvyšší,
můj Milovaný Nejvyšší,
v mé předchozí inkarnaci
jsi mě skrápěl
svým mocným Světlem Požehnání.
Když jsem od Tebe přijímal
Tvé nesmrtelné Poklady,
plakal jsem u toho a plakal a plakal.
V té inkarnaci, na sklonku svého života,
jsem si Tě přivlastnil jako svého vlastního,
zcela vlastního.
V této inkarnaci, na úsvitu své cesty,
se vidím, jak sedím
v Zahradě Srdce Tvého nekonečného Soucitu,
a vidím, jak mi dáváš schopnost
těšit se z nebeské Krásy
a nebeské Vůně
Zahrady Tvého Srdce.