Co to je nižší samádhi?

Sri Chinmoy: Existují různá nižší samádhi. Mezi těmito nižšími samádhi je nejvyšší savikalpa samádhi. Hned po savikalpa samádhi následuje nirvikalpa samádhi, ale mezi nimi je obrovský rozdíl. Přestože je ale savikalpa samádhi jeden stupeň pod nirvikalpa, nepoužíváme termín „nižší.“ Neříkáme, že savikalpa samádhi je nižší než nirvikalpa, jsou to dvě zcela odlišná samádhi. Existuje dokonce něco za nirvikalpa samádhi, a tomu se říká sahadža samádhi. Ale savikalpa a nirvikalpa samádhi jsou nejznámější.

V savikalpa samádhi ztrácíte na krátkou dobu veškeré lidské vědomí. Pojetí času a prostoru je v tomto stavu úplně odlišné. Skutečnost v tomto stavu nemůžete posuzovat lidským časem, nemůžete ji posuzovat lidským způsobem pohledu na prostor. V tomto samádhi jste na hodinu nebo dvě v úplně jiném světě. Vidíte tam, že téměř vše je dokončeno. Tady na světě je ve vás i v ostatních stále mnoho žádostí, které nejsou naplněny. Miliony žádostí nejsou naplněny a miliony věcí zůstávají, aby byly dokončeny. Ale když jste v savikalpa samádhi, vidíte, že téměř vše je dokončeno, nemáte, co byste udělali. Jste pouze nástroj. Pokud vás někdo použije, dobrá, jinak je vše hotovo. Ze savikalpa samádhi se ale každý musí vrátit do obyčejného vědomí.

Dokonce i v savikalpa samádhi existují stupně. Stejně jako jsou ve škole v jedné třídě vynikající i špatní studenti, tak také v savikalpa samádhi dosáhnou někteří hledající nejvyššího stupně, zatímco ti méně aspirující dosáhnou nižší nebo střední příčky žebříku, kde není vše tak jasné a zřetelné jako na nejvyšším stupni.

V savikalpa samádhi existují myšlenky a představy, které přichází z nejrůznějších stran, ale neovlivňují vás. Zatímco meditujete, zůstáváte nerušeni a vaše vnitřní bytost pracuje dynamicky a s jistotou. Ale pokud jste trochu výše, pokud jste se v nirvikalpa samádhi sjednotili s duší, nebudou zde vůbec žádné představy ani myšlenky. Tanec přírody zde končí. Není žádná příroda, jenom nekonečný mír a blaženost. Poznávající a poznávané se sjednotili. Vše je tiché. Zažíváte zde nanejvýš božskou, vše prostupující, sebezbožňující extázi. Stáváte se objektem prožívání, stáváte se tím, kdo prožívá, a stáváte se i samotným prožitkem.

Sahadža samádhi je nepochybně nejvyšším typem samádhi. V tomto samádhi je člověk v nejvyšším vědomí, ale zároveň pracuje v hrubém fyzickém světě. Uchovává si zážitek nirvikalpa samádhi, zatímco zároveň vstupuje do pozemských činností. Člověk se stal duší a zároveň používá tělo jako dokonalý nástroj. Ten, kdo je v sahadža samádhi, chodí jako obyčejné lidské bytosti. Jí. Dělá všechny obvyklé věci, které dělá obyčejná lidská bytost. Ale v nejhlubších zákoutích svého srdce je přeplněn božským osvícením. Ten, kdo zažívá sahadža samádhi, se stává Pánem a Mistrem Skutečnosti. Může jít podle své vůle k tomu Nejvyššímu a potom sestoupit dolů do pozemského vědomí pro projevení.

Po dosažení nejvyššího typu realizace je velmi zřídka někdo požehnaný sahadža samádhi. Velmi málo duchovních Mistrů dosáhlo této úrovně, pouze jeden nebo dva. Pro sahadža samádhi je potřeba nekonečná Milost Nejvyššího, nebo musí být člověk velmi silný a mít štěstí. Sahadža samádhi přichází, jen když člověk dosáhl neoddělitelné jednoty s Nejvyšším, nebo výjimečně když chce někdo ukázat, že je Nejvyšší. Ten, kdo dosáhl sahadža samádhi a zůstává v tomto samádhi vědomě a dokonale, projevuje Boha v každém okamžiku a je tak největší pýchou transcendentálního Nejvyššího.