Byl Svámí Vivékánanda Avatár?

Sri Chinmoy: Svámí Vivékánanda nebyl Avatár. Získal jen několik záblesků pravdy, kterou Šrí Rámakrišna žil. Vivékánanda byl velký vibhuti — ten, kdo je obdarován zvláštní silou Boha, ten, kdo velmi dynamicky působí ve světové atmosféře. Vibhuti vede lidstvo a probouzí jeho dřímající vědomí.

Napoleona nemůžeme nazvat vibhutim, ale to, čeho Napoleon dosáhl v materiálním světě, Vivékánanda dosáhl ve světě duchovním. Prostřednictvím Vivékánandy působila v lidské podobě velmi mocná, dynamická síla. Opravdovým posláním Vivékánandy bylo šířit poselství jeho Mistra, Šrí Rámakrišny. Rámakrišna něčeho dosáhl, ale mnoho neprojevoval. Nestaral se o dosažení světa nebo o mentální rozvoj. Dnešní svět potřebuje mysl. Mysl ani nemusí být intelektuální — může to být jen obyčejná mysl, která rozumí základním věcem. Šrí Rámakrišna se ale nezajímal ani o tuto obyčejnou mysl. A tak Vivékánanda posbíral plody stromu, kterým byl Rámakrišna, a nabídl je světu. Ve věku třiceti let přišel na Západ a přinesl s sebou záplavu světla.

Ve chvíli odchodu Šrí Rámakrišny Vivékánanda stále ještě zpochybňoval duchovní výšku svého Mistra. Vnitřně si říkal: „Jestliže mi řekneš, že jsi velký Avatár, uvěřím ti.“ Rámakrišna četl jeho myšlenky a řekl: „Narene, stále ještě o mně pochybuješ? Ten, kdo je Ráma, ten, kdo je Krišna, je v jedné podobě v tomto těle Rámakrišna.“ Ráma byl Avatár, Krišna byl Avatár, a Vivékánandův Mistr je oba ztělesňoval.

Vivékánanda nebyl Avatár_; nemůže být srovnáván se Šrí Rámakrišnou. Cítím k Vivékánandovi nesmírnou lásku a obdiv. Mé spojení s ním je ve vnitřním světě velmi blízké. Bohužel se zde na Západě setkávám s některými duchovními lidmi a svámími, kteří Vivékánandu a jeho dosažení znevažují a odvažují se říkat, že nebyl realizovaný. Mohu říci jen to, že ti, kteří Vivékánandu znevažují, nejsou hodni omýt jeho nohy. Realizaci Boha zajisté měl, byl velmi pokročilý. Obyčejný člověk nemůže posuzovat výšku _Avatára. Je to, jako by se trpaslík pokoušel změřit obra — je to směšné. Nemysleme ale na výšku duchovního Mistra. Mysleme jen na jeho přítomnost v našem srdci. Dokážeme-li v hloubce svého srdce cítit jeho přítomnost, může být naší pomocí, naším průvodcem, naší inspirací, naší aspirací, naší cestou a naším Cílem.