Jak mohu získat větší uspokojení z odpoutání?

Sri Chinmoy: Jak získat sílu odpoutání nebo světlo odpoutání? Je to snadné pro upřímného hledajícího a zároveň velmi nesnadné pro neupřímného. I pro upřímné hledající, dokud jsou v konečném, s konečným a pro konečné, zde bude vždy připoutání. Pokud ale cítí, že přišli z Nekonečného, že jsou v Nekonečném a že existují pro Nekonečné, nemusí plakat pro odpoutání. Odpoutání samo běží k nim a oni cítí, že sami nejsou ničím jiným než odpoutáním samým.

Jste připoutáni k tělu. Co je to tělo? Je to omezené, konečné vědomí. V duchovním životě používáme slovo „oddanost“. Jsme připoutáni ke konečnému, ale oddáni jsme Nekonečnému. Nyní si přeji říci, že jestliže jsme raději zasvěceni Nekonečnému, než připoutáni ke konečnému, automaticky dostaneme sílu odpoutání. Když žijeme v konečném a chceme uspokojit konečné, ze všeho se stane připoutání. Ale jestliže chceme zůstat v Nekonečném a sloužit Nekonečnému, ze všeho se stane odpoutání.

Není to tak, že se konečné oddělí od Nekonečného. Ne. Konečné se vědomě odevzdá Nekonečnému. Neosvícené se musí odevzdat osvícenému v nás. Potom se konečné a Nekonečné ztotožní. Je to jako s mýma nohama a mou hlavou. Jsou spojené s jedním tělem. Jsou-li mé nohy nyní špinavé a můj mozek mi řekne, že mé nohy jsou nečisté, co udělám? Jdu a umyji je. To je síla mozku. Také v duchovním životě může vyšší část osvítit nižší. Nekonečné má schopnosti na to, aby osvítilo konečné. Nyní má konečné poselství připoutanosti. Konečné však může být snadno přeměněno na Nekonečné. Konečné je drobnou kapkou. Když ale vstoupí do nezměrného oceánu, ztrácí svou drobnou individualitu. To nejdrobnější získá největší, nejvznešenější individualitu. Takže když vědomě a oduševněle odevzdáme sami sebe něčemu nezměrnému a nekonečnému, připoutání musí postoupit své místo odpoutání.