Student: Jakmile jednou hledající dosáhne realizace, bude mít tuto realizaci vždycky uvnitř sebe nebo musí znovu zažívat svůj lidský aspekt?
Sri Chinmoy: Berme realizaci jako strom. Jestliže bude někdo sedět u paty stromu realizace, nemůžeme popřít, že je realizovaná duše, obzvláště jsme-li my od stromu vzdáleni stovky mil. Potom může existovat někdo, kdo již kousek na strom vyšplhal nebo dokonce dosáhl na nejvyšší větev, ale nemůže slézt dolů. A pak může být třetí osoba, která je schopna pohybovat se nahoru a dolů podle svého přání. Vyleze nahoru a jí manga a pak snese další dolů a dá je svým bratrům a sestrám. Když jde nahoru, bere s sebou pláč Země, a když jde dolů, přináší úsměv Nebe.Musíme proto vědět, jakou schopnost člověk má. Někteří mohou sedět u paty stromu. Někteří vyšplhají nahoru, ale neodváží se slézt dolů, protože se obávají, že je pohltí pozemská nevědomost. A existuje několik velkých Mistrů jako Krišna, Buddha, Kristus, Šrí Rámakrišna a další, kteří se mohou volně pohybovat nahoru a dolů. Když sestoupí ze stromu realizace a znovu vkročí do pozemského vědomí, neztrácí nic. Kdykoliv mohou vyšplhat nahoru a pít Nektar Blaženosti a potom sestoupit dolů a nabídnout Nektar Blaženosti lidstvu.
Sri Chinmoy, Písně srdce hledajícího, Madal Bal, 2007