Sloní stráže

Toto je v životě krále Šivadžiho neobyčejná událost. Sousední král pozval Šivadžiho na návštěvu, a tak šel se svým doprovodem tohoto krále navštívit. Během setkání si Šivadži všiml, že má král kolem sebe několik strážců, a navíc dva nebo tři slony.

Šivadži se krále zeptal: „K čemu potřebuješ tyto slony? My dva jsme přátelé. Nepotřebuješ ochranu.“

Král odpověděl: „Musím být připravený. Kdyby nepřítel přišel dokonce i v tomto okamžiku, moji sloni na něj zaútočí a udupou ho.“

„Jsem tedy já tvůj nepřítel?“ zeptal se Šivadži.

„Ne,“ řekl jeho královský přítel: „ty jsi můj pravý přítel, ale musím být moudrý. Sloni jsou moji tělesní strážci.“

„Ach, to jsou tvoji tělesní strážci,“ řekl docela zmatený Šivadži.

„Ano“, odpověděl král a dodal: „Řekni mi, Šivadži, ty nemáš osobní stráže?“

„Jistě!“ řekl Šivadži. „Ale slony ne. Mám lidské stráže.“

„Dokážou tě lidské stráže ochránit, když tě napadne celá armáda?“ ptal se král.

„Mé lidské stráže mě dokážou ochránit před jakýmikoliv neobvyklými událostmi,“ tvrdil Šivadži. Pak Šivadži požádal jednoho ze svých strážců, aby předstoupil.

Druhý král se smál. „Tvrdíš, že tento strážce sám dokáže vyzvat a porazit mého obrovského slona?“

„Ano, dokáže to,“ odpověděl Šivadži.

Druhý král cítil, že tahle diskuse už trvala dost dlouho. Řekl: „Dobrá, Šivadži, požádej svého strážce, aby tady a teď mého slona zabil.“

Šivadži vydal rozkaz a strážce se postavil přímo před slona. Slon se rozzuřil a napadl strážce, který se otočil a utekl. Druhý král byl s výsledkem spokojen, ale to ještě zdaleka nebyl konec. Strážce slona lstivým způsobem nepozorovaně obešel a pak vykročil a useknul mu mečem chobot. Slon těžce krvácel a nesmírně trpěl. Nakonec si před oběma králi a všemi shromážděnými lehnul a zemřel.

Šivadži s klidem řekl svému hostiteli: „Tady je důkaz, že můj lidský slon je nekonečně silnější než tvůj zvířecí slon. To je důvod, proč potřebuji pouze své lidské stráže.“