Útěcha z novin „Krišnův roh"

Po tatínkově kremaci jsme se vrátili domů a všichni jsme jenom plakali a plakali. Mohl někdo někoho utěšit? O tři hodiny později vyšly bengálské noviny „Panchajanya“, čili „Krišnův roh“ s článkem věnovaným pouze mému tatínkovi. Když jsem se na ten článek podíval, dostalo se mi veliké útěchy. Jakmile jsem si přečetl, jak byl můj tatínek dobrý a významný člověk, přestal jsem plakat.

Přesto jsem po celé týdny plakal, když jsem se ráno podíval na jeho fotografii. Vážil jsem si ho, obdivoval a zbožňoval, a říkal si: „Ach, já jsem jeho syn.“