Scéna 19

Krišna: Ach, Ježíš na zemi zpívá mou nejoblíbenější píseň. Jak oduševněle předává bohatství mé písně lidstvu. Ne, musím být naprosto upřímný. Ta píseň není moje. Já jsem ji nesložil. Byl to náš Otec Nejvyšší, kdo ji složil. Naučil mne tu píseň a já jsem ji zpíval na zemi. Naučil stejnou píseň Ježíše a on ji teď zpívá na zemi tak oduševněle a úspěšně.

Ach, dnes se Ježíš vrátí domů. Jak tvrdě pracoval, hlavně své poslední tři roky na zemi. Potřebuje a zaslouží si zde v Nebi nějaký odpočinek. (Nahlas zakřičí.) Rámo, Buddho, kde jste? Přijďte sem, prosím. (Vstoupí Ráma a Buddha.) Náš bratr Ježíš se dnes vrátí. Otec mi to oznámil dnes ráno.

Ráma a Buddha: Otec ti vždy řekne všechno jako prvnímu. Jsi Jeho nejmilejší syn.

Krišna: Ale vůbec ne. My všichni jsme Jeho nejmilejší synové. Co mohl nebohý Otec dělat? Rámo, ty jsi včera v noci musel vést tvrdý boj proti Satanovi a silám nevědomosti. Proto jsi byl ráno k smrti unavený. Je přirozené, že jsi musel dlouho spát. Otec nechtěl rušit tvůj tvrdý spánek.

Buddho, ty jsi vstal velmi brzy ráno a začal jsi meditovat. Vstoupil jsi do svého nejhlubšího transu. Když tě Otec viděl ve tvém obvyklém transu, nechtěl rušit ani tebe. A co jsem ráno dělal já? Já jsem hrál na flétnu a vzpomínal na svou pozemskou lílu (hru) ve Vrindávanu se svou božskou Radhou a se svými božskými gópiemi, mými naprosto věrnými a zcela odevzdanými oddanými. Protože jsem ani nespal, ani nemeditoval, Otec ke mně přišel a řekl mi o dnešním Ježíšově návratu.

Ráma a Buddha: Krišno, máš sladkost a zájem pro všechny své oddané. Pro nás, své bratry, jsi sama chytrost a moudrost. Není divu, že tě svět, zvláště Indie, tak miluje.

Krišna: Bratře Rámo, Bratře Buddho, neztrácejme čas. Náš bratr Ježíš brzy přijde. Jeho ukřižování mnou úplně otřáslo.

Buddha: Mne to jednoduše vyděsilo, když jsem o tom tehdy od Otce slyšel.

Ráma: Když mi Otec řekl o Ježíšově ukřižování, hluboce se mne to dotklo. Udělal toho pro zemi tolik, a země mu oplatila ukřižováním. Země pro nás není připravena.

Buddha: Zdá se, že pro nás nikdy nebude připravena.

Krišna: Kvůli mně, kvůli Otci, připravme se k uvítání Ježíše. Vytvořme pro něj ten nejkrásnější trůn.

(Udělají zlatý trůn. Ježíš vystoupí vzhůru a objeví se. Zdraví ho s největším nadšením a posadí ho na trůn. Vstoupí Otec.)

Otec (žehná Ježíšovi a objímá ho): Ježíši, můj Ježíši.

Viděl jsem tvou trpící tvář.
Plakal jsem a plakal.
Cítil jsem tvé odpouštějící srdce.
Usmíval jsem se a usmíval.
Objal jsem tvou osvěcující duši.
Tančil jsem a tančil.