Scéna 5
(Stáj v Betlémě.)Josef: Běda, tohle místo je přelidněné. Všechny hotely a hostince jsou plné. Nikde pro nás není místo. Brzy budeš matkou dítěte. A protože věříme andělu Gabrielovi, můžeme s jistotou tvrdit, že to dítě bude Pánem celého světa. Ale teď jsme zde jako žebráci a žebráci si nemohou vybírat. Buďme tedy spokojeni se stájí, kterou nám poskytli, abychom v ní přespali. Běda, chovají tady dobytek a za jeden nebo dva dny se zde narodí naše dítě. A jak je vidět, až se naše dítě narodí, budeme ho muset uložit do jeslí mezi kravky a volky. To je opravdu nejvyšší ironie osudu — Pán Vesmíru začíná svou pozemskou pouť mezi zvířaty a hovádky. Mám skutečně obavy.
Marie: Všechno bude v pořádku. Neutápěj se ve zbytečných starostech. Náš Pán Nejvyšší je vždy milosrdný.
