Jděte zvlášť

Byl jednou jeden velký duchovní Mistr, který svým žákům často předpovídal budoucnost. Jeho proroctví byla nejen dobrá a inspirující, ale také se vždy vyplnila. Zásluhou mnoha svých neomylných předpovědí se stal ve své zemi proslulým.

Jednoho dne si tento Mistr dal slib mlčenlivosti a po měsíce vůbec nepromluvil. V té době vše, co chtěl svým žákům a přátelům říct, jen psal. Všechny pokyny, které dával, byly psané.

Jednou večer přišli Mistra navštívit dva hledající ze vzdálené vesnice. Byli to přátelé. Jeden z nich byl jen zvědavec bez upřímné aspirace, druhý byl skutečně upřímný. I stalo se, že přišli v době, kdy Mistr učinil druhý slib — kromě mlčení bude mít ještě zavřené oči. O Mistrově druhém slibu nevěděli až do té doby, než dorazili do jeho ášramu.

Když přišli k Mistrovi, spatřili velký zástup hledajících. Jeden po druhém přistupovali k Mistrovi, který seděl v tichosti se zavřenýma očima. Vedle něj stáli někteří z jeho blízkých žáků. Každému hledajícímu bylo dovoleno vidět Mistra jen dvě nebo tři vteřiny, poté žáci stojící po straně dali pokyn, aby odešel.

Před těmito dvěma hledajícími, blízkými přáteli, stálo několik set hledajících. Na řadu přišli všichni. Mistr ani neotevřel oči, ani na nikoho nepromluvil jediné slovo. Když však přišli a stoupli si před něj tihle dva, okamžitě oči otevřel.

Jeho blízcí žáci byli velice překvapeni. Řekli si: „Mistr porušil svůj slib, že bude mít zavřené oči.“ Potom, k jejich naprostému úžasu, porušil také slib mlčení. „Jděte zvlášť, jděte zvlášť, jděte zvlášť,“ řekl těmto dvěma přátelům-hledajícím.

Udivení žáci stojící vedle Mistra naznačili, že čas těchto dvou hledajících vypršel. Oba přátelé Mistra opustili a on okamžitě oči zavřel a znovu byl v tichosti. Mnoho dalších hledajících přišlo k Mistrovi pro jeho tiché požehnání a opět odešlo. Když byli oba přátelé na cestě domů, začal se ten zvědavý rozjařeně smát. Řekl svému příteli: „Co je to za Mistra? Měl být v tichosti a mít zavřené oči, oči však otevřel a promluvil na nás. Porušil oba své sliby.“

Potom se zvědavec na Mistra velice rozzlobil. Řekl: „Jsme přátelé po celá léta. Proč nás teď žádá: ‚Jděte zvlášť, jděte zvlášť?‘ Chce zničit naše přátelství. Je krutý. Nikdy už k němu znovu nepůjdu. Víš, že bych za tebe dal svůj život, a jsem si jist, že bys pro mě udělal to samé. Jsme ochotni jeden pro druhého podstoupit jakoukoliv oběť, a přesto chce, abychom se rozdělili. Vždy zůstaneme spolu.“

Když šli domů, byl už večer a oni se rozhodli jít zkratkou. Došli k vratkému, křehkému bambusovému mostu. A protože byli tak blízkými přáteli, rozhodli se jít společně, jeden za druhým. Jakmile na malý most společně vstoupili, most se roztřásl a vypadalo to, že se zřítí. Byl tak malý a úzký, že dva lidi současně nemohl unést. Blízko mostu uviděli farmáře, který na ně volal: „Pánové, oba jste moudří. Co to děláte? Takto to pro vás není bezpečné. Přejděte, prosím, přes most po jednom. Jděte zvlášť. Když půjdete zvlášť, most se nezřítí.“ Se zvědavým to ani nehnulo. S výsměchem řekl: „Tady máme dalšího jogína. Asi před hodinou nám jeden jogín řekl: ‚Jděte zvlášť,‘ a teď nás žádá tento jogín-farmář, abychom šli zvlášť.“

Potom se otočil na farmáře a řekl mu: „Poslouchej, to není tvoje starost. Jsme nejbližší přátelé. Půjdeme společně, i když si polámeme nohy a srazíme hlavu. Ty hlupáku! Nedovolíme, aby nás někdo rozdělil. Ne, ani smrt nás nemůže rozdělit.“

Upřímný hledající najednou znejistěl. Co měl dělat? Kvůli přátelství jeho společník řekl, že by se nerozdělili, i kdyby si měli polámat nohy, dokonce i kdyby měli zemřít, a to i pro tak prostou věc, jako je přejití tohoto malého mostu.

Zvědavec stále nadával a napadal farmáře, který jim radil, aby šli každý sám. Farmář ale řekl: „Můžeš mi nadávat, můžeš mě napadat, můžeš mi udělat, co chceš, ale rád bych ti něco řekl: přejdete-li přes tento most jeden po druhém, sami, bude to trvat jen pár minut. Když budete bezpečně na druhé straně, potom můžete znovu pokračovat spolu a jako přátelé. Můžete si navzájem věnovat všechnu svou vřelost, všechen svůj zájem. Proč chcete obejmout smrt, když se jí můžete vyhnout? Přejděte po jednom a potom můžete pokračovat spolu, ve své neoddělitelné jednotě. Proč nepoužíváte svou moudrost?“

Zvědavec se rozčílil. Už už se chystal farmáře udeřit. Vykřikl: „Běž pryč, nebo ti rozbiju hlavu! Nepotřebuji tvou drahocennou radu. Chci být se svým přítelem pořád. Jestliže zemřeme, zemřeme společně. Nechceme tvou moudrou radu. Šli jsme navštívit jogína a ten nám řekl, abychom šli zvlášť. Zničil všechnu moji inspiraci i aspiraci. A teď ses ty, farmáři, stal dalším jogínem. Říkáš to stejné. Nepotřebuji tě. Jdi pryč!“

Během toho se v srdci upřímného hledajícího cosi událo; ve farmářovi postřehl cosi božského. Zatímco se celý udivený díval, spatřil, že farmářovy oči odhalují hlubiny nesmírné modré oblohy. „Prosím, dej mi další radu,“ požádal farmáře s největší upřímností.

Ale zvědavec si chtěl z farmáře jen dělat legraci. „Ano,“ řekl posměšně: „potřebujeme tvoji radu. Pokračuj.“

Farmář se otočil ke zvědavci a řekl: „Oba jste duchovní hledající. Víte, že v duchovním životě by mělo jít všechno společně, a vy dva jste chtěli jít společně. Co se ale stane, když je jeden unavený, když se mu nechce pokračovat? Ten, kdo je silnější a schopnější, by měl pokračovat. Měl by jít dál, aby dosáhl cíle a přinesl zpět světlo, mír a blaženost a nabídl je tomu, kdo je unavený nebo odmítá jít dál. Musí jít dál a získat ze Zlatého světa Za více inspirace, více světla, aby ostatní dával větší a přesvědčivější inspiraci.

Vy dva jste jedním, ale současně vidím, že ty jsi jen zvědavý, zatímco on to myslí vážně a je upřímný. Za těchto okolností nemůžete jít společně. Pokud na tebe bude neustále čekat, zničí to jeho duchovní život. Bude marnit svůj drahocenný čas. A jestliže ty zůstaneš s někým, kdo žije duchovní život, kdo je veškerou aspirací, zatímco ty jsi samou zvědavostí, nebudeš z toho mít užitek. Tvoje zvědavost nepřitáhne jeho duchovní vlastnosti. A tak i ty budeš jen marnit svůj drahocenný čas.

Měl bys pokračovat ve svém vlastním životě. V této chvíli nejsi na duchovní život připraven. Jsi jen zvědavý. Měl bys vést obyčejný život. Tím, že zůstaneš se svými dětmi, se členy své rodiny, se svými přáteli a sousedy, získáš své vlastní uspokojení. Ačkoliv to není božské uspokojení, zdaleka ne, stykem s lidmi na své úrovni získáš určité uspokojení. A tvůj přítel získá opravdové uspokojení stykem s upřímnými hledajícími své úrovně.

Jestliže vy dva půjdete zvlášť, potom ty získáš uspokojení na své pozemské úrovni a on získá uspokojení podle svých duchovních potřeb. A tak jděte zvlášť, jděte zvlášť. Jděte zvlášť.“

Když farmář vyslovil „jděte zvlášť“ potřetí, jeho tvář se změnila v tvář jogína, který jim řekl, aby šli zvlášť.

Upřímný hledající se dotkl nohou farmáře, jenž byl doopravdy oním jogínem. Zvědavec však řekl: „Zničil jsi naše přátelství. Zničil jsi můj život.“ A ve zlosti vší silou Mistra uhodil.

Mistr se na něj na oplátku zeširoka usmál. „Uhodil jsi mě,“ řekl Mistr soucitně: „ale od této chvíle budeš dělat správnou věc. Proto jsi mě potěšil. Jsem si jist, že půjdeš správnou cestou podle svých současných potřeb.“

Upřímnému hledajícímu řekl: „Jsem na tebe hrdý. Ty jsi připraven vést duchovní život. Půjdeš správnou cestou, duchovní cestou, cestou své vlastní duše. Opravdu jsi mě potěšil.

Oba dva jste mě potěšili — každý svým vlastním způsobem. Jděte zvlášť. Jděte zvlášť. Jděte zvlášť.“

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Hledání dokonalého žáka.Poprvé vydáno nakladatelstvím (knižně nevydáno) v roce 1972.

Toto je 14th. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Hledání dokonalého žáka, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »