Guru, jak byste popsal lidi, kteří se stali vašimi žáky?

Sri Chinmoy: Popíšu je jako své vlastní duchovní děti. Moje láska k nim je neomezená a nekonečná. Ale nebudu říkat, že mé děti jsou mnohem lepší než ostatní. V běžné rodině rodiče vždy vychvalují své děti do nebes. Říkají: „Moje děti jsou zcela božské, jsou naprosto dokonalou dokonalostí.“ Ale v mém případě řeknu: „Moje děti mají nedokonalosti, mají svá omezení, ale snaží se. Tak jako ostatní duchovní Mistři mají své duchovní děti a učí je určitým způsobem, tak i já mám své žáky a učím je svým vlastním způsobem.“ Budu-li srovnávat, nebudu říkat, že mé děti jsou nadřazené ostatním. Jenom řeknu, že moje děti jedí jídlo, které mám ve své chladničce. Mají rády moje jídlo, tak jim ho dávám. Jiní, kteří nemají rádi mé jídlo, chodí k jiným Mistrům a jedí jejich jídlo.

Vždy říkám svým dětem, aby se nesrovnávaly. Říkám: „Milujete mě a já miluji vás; to stačí.“ Je to naše vzájemná láska, která nás přiměla zůstat společně ve stejné lodi. Jinak by šly na nějakou jinou loď, za nějakým jiným Mistrem. Je to aspekt lásky v našem vnitřním životě, který mě učinil velmi blízkým mým dětem a mé děti velmi blízkými mně. Naše cesta je cestou lásky. Cítíme, že láska je nejvyšším poznáním, největší moudrostí, největším pokladem.

Nabízíme božskou lásku, lásku jednoty. Když je tato jednota zcela projevena, Univerzální Srdce se stane naším. Právě teď má každý z nás srdce omezené. Ale když jste se mnou sjednoceni, když je on se mnou, když je ona se mnou, tehdy se stáváme univerzálními. Když máme k dispozici Univerzální Vědomí, cítíme, že jsme dokonalí.