Part I — Promluvy a modlitby
Třetí oko1
Chtěl bych velmi krátce promluvit o třetím oku; potom se budeme co nejoduševněleji na třetí oko koncentrovat, meditovat a kontemplovat.Třetí oko fascinuje ty, kdo hledají kuriozity. Naštěstí my nehledáme kuriozity. Třetí oko značně pomáhá upřímným hledajícím na jejich cestě sebeobjevování. My všichni tady jsme upřímní hledající. Upřímní hledající jsou ti, kdo si dokonale uvědomují, že k dosažení trvalého uspokojení vede jen jedna cesta, a tou je oduševnělé, bezvýhradné a nepodmíněné nabídnutí výsledků veškerých svých činností Absolutnímu Nejvyššímu. Protože upřímní hledající jsou opravdovými milovníky Boha, jejich prostřednictvím naplňuje třetí oko Boží Sen.
Třetí oko je oko světla vize. Co je to světlo vize? Světlo vize je zároveň sebepřeměňující, sebepřekonávající, Boha odhalující a Boha projevující skutečnost. Co dalšího je světlo vize? Světlo vize vyjadřuje vlastnost, že ztělesňujeme rozdíl naší zvířecí minulosti a lidské přítomnosti od naší blízké božské budoucnosti a naší daleké nejvyšší budoucnosti.
Poselství naší minulosti bylo totální ničení. Poselství naší přítomnosti je vědomé nebo nevědomé dělení. Poselství naší budoucnosti je jednota, uspokojení v jednotě. A poselství naší vzdálené budoucnosti je dokonalost v uspokojení a uspokojení v dokonalosti.
Někteří lidé zastávají názor, že není dobré otevírat třetí oko, protože když bude otevřeno předčasně, náš vnitřní pokrok skončí. Myslí si, že otevření třetího oka není přínosem. Ve skutečnosti cítí, že je to opravdovým prokletím. Hledající si ale musí uvědomit, že pokud jsou opravdu upřímní, pokud mají intenzivní vnitřní pláč, Bůh, tvůrce všeho dobrého, neotevře jejich třetí oko v nesprávný okamžik. Jsou-li upřímní, Bůh pro ně všechno udělá ve správnou hodinu. Jsou-li ale neupřímní, přirozeně mohou zaplatit pokutu, jestliže bude jejich třetí oko otevřeno předčasně.
Chce-li si hledající otevřít své třetí oko, jeho největší nepřítel je strach. Na jedné straně je sžírán touhou otevřít si třetí oko a na druhé straně se začne bát ve chvíli, kdy se v jeho mysli mihne představa, že když si otevře třetí oko, bude schopen vidět své minulé životy. To, co se stane, když si neupřímný hledající otevře třetí oko, je nanejvýš žalostné. Pokud nebyla jeho minulost uspokojující, pokud byla zcela odrazující, okamžitě je šokován. Proklíná sám sebe a ztrácí veškerou naději. Myslí si, že když byl v minulosti tak špatný, neexistuje pro něj žádná jasná budoucnost a že je odsouzen ke zkáze. Jeho mentální svět je zahalen mraky.
Když neupřímný hledající vidí budoucnost, výsledek je stejně žalostný. Vidí-li v blízké budoucnosti něco odrazujícího, hrozivého nebo smutného, vyděsí ho to k smrti. Vidí-li, že některý jeho blízký brzy umře, tak ještě před tím, než se tato událost stane, sám umírá strachem a úzkostí. Z těchto důvodů se neupřímný hledající často bojí otevřít své třetí oko. Jestliže má ale upřímný hledající hned od začátku nezkrotnou vůli vidět minulost a vstoupit do budoucnosti s postojem, kdy odevzdá výsledky k Nohám svého Milovaného Nejvyššího, strach nebude moci trýznit jeho život. Jestliže uvidí, že ve svém minulém životě neaspiroval, tak co? Je si vědom, že má zlatou příležitost aspirovat v této inkarnaci. Jen proto, že nedělal něco pozitivního nebo konstruktivního v minulosti, neznamená to, že to nemůže dělat v přítomnosti. Jen proto, že před tím nebyl počestný, není žádný důvod, proč by nebyl počestný nyní.
Když je naše třetí oko otevřené a jestliže vidíme, že se někomu má něco v blízké budoucnosti stát, musíme si uvědomit, kdo miluje tohoto člověka víc: my sami nebo Zdroj lásky. Naše láska je nyní velmi omezená. Všichni to víme. Existuje ale někdo, kdo má neomezenou, nekonečnou Lásku. Právě teď se modlíme k této Bytosti nebo k této vševědoucí, všudypřítomné, všemohoucí Skutečnosti. Tato všemilující Skutečnost má nepochybně více soucitu, více světla vize, než máme my; proto naše svatá povinnost je odevzdat se Její Vůli. Jsme-li připraveni položit výsledky, schopnosti, dosažení a ovoce naší vize k Nohám Nejvyššího, jsme v bezpečí. Máme-li otevřené třetí oko, neexistuje jiná cesta, jak dělat nejrychlejší pokrok v duchovním životě.
Když se otevře třetí oko, někdy to vytvoří obrovské vzrušení. Víme-li, že se má stát něco dobrého, uvidíme-li, že se má stát něco nanejvýš povzbuzujícího a inspirujícího, jsme nadmíru vzrušení. Toto vzrušení docela často zpozdí událost. Také odebere naši mentální vyrovnanost. Potom ve vnitřním životě znovu upadneme. A tak, když získáme povzbuzující poselství z výhody otevření našeho třetího oka, měli bychom se podívat kolem, jestli neuvidíme, že je na zemi někdo, kdo dosáhl více lásky, poznání, moudrosti a světla, než máme my. Jsme-li upřímní, musíme vidět, že byli, jsou a budou lidé, kteří dosáhli nekonečně víc než my. Když to uvidíme, okamžitě naše vzrušení zbledne do bezvýznamnosti. Můžeme být šťastní; jsme-li však nadmíru vzrušení z toho, co vidíme, že se má stát, ztratíme mentální vyrovnanost. Když ztratíme mentální vyrovnanost, nemůžeme dál dělat v duchovním životě pokrok. Neměli bychom se tedy nadmíru vzrušovat, když uvidíme, že se má něco dobrého stát, a zároveň bychom neměli propadat depresi nebo zklamání, když uvidíme vizí našeho třetího oka nepříznivou budoucnost nebo minulost.
Před tím, než jsme přijali duchovní život, oddávali jsme se potěšení nevědomosti. Když upřímně přijmeme duchovní život, zkoušíme se zbavit svých zlozvyků, a dříve nebo později se nám to podaří. To je důkaz, že jsme udělali značný pokrok. Je to důkaz, že nepatříme minulé skutečnosti, ale že patříme budoucí skutečnosti, která roste v bezprostřední přítomnosti našeho aspirujícího dneška.
Modlíme se a meditujeme s nadějí, že jednoho dne vstoupíme do transu, protože každý hledající cítí, že trans, který není ničím jiným než blažeností, je v duchovním životě nezbytný. Je to něco nanejvýš prospěšného, osvěcujícího a naplňujícího. Chci tady říct, že když si někdo otevře třetí oko, usnadňuje to nebo provází dosažení transu nebo samádhi. Když je otevřené třetí oko, můžeme běžet po mentální cestě k Bohu nejrychleji. Mentální svět je nejasný, tmavý, nečistý a nejistý. Když ale otevřeme třetí oko a jdeme po mentální cestě, okamžitě se všechno, co je nejisté, stává jistým, všechno, co je nečisté, se stane čistým, všechno, co je nebožské, se stane božským. Všechno, co je temné, je třetím okem osvíceno.
Mezi třetím okem a transem je ale jemný rozdíl. Máme dvě obyčejné lidské oči. Když je používáme, vidíme, že skutečnost je na jednom místě a člověk, který ji pozoruje je na nějakém jiném místě. Sedíte-li přede mnou a já se na vás dívám, potom jste cíl a já jsem startovní bod. Cíl a startovní bod jsou na různých místech. Toto je porozumění, které získáváme z našich lidských očí. Když ale použijeme třetí oko, tehdy vidíme, že startovní bod i cíl jsou na jednom místě. Nemohou být na dvou; jsou spolu. Když vstoupíme do transu, získáme jeden zážitek, který obvykle nezískáme z třetího oka. Třetí oko nám ukáže, že startovní bod i cíl jsou spolu. Ale vize jednoty nám nemusí dát okamžitou Blaženost. Vstoupíme-li do transu, okamžitě získáme společně univerzální i transcendentální Život; proto jsme zaplaveni Blažeností.
Když vstoupíme do transu a získáme hojnou, nezměrnou blaženost, jsme zcela uspokojení. Nevíme, kdo tuto nekonečnou Blaženost ztělesňuje. Nemůžeme vidět osobního Boha, který ztělesňuje transcendentální i univerzální Život. Pouhým vstoupením do transu nemůžeme vidět Vlastníka, Majitele. Ale můžeme-li otevřít třetí oko, můžeme vidět Absolutního Nejvyššího v Jeho jemném, osobním aspektu. Nekonečno je jedna věc a absolutní Skutečnost je něco jiného. Když vstoupíme do nejvyššího transu, těšíme se z nekonečného Míru, Světla a Blaženosti. Ale Ten, kdo tento nekonečný Mír, Světlo a Blaženost ztělesňuje, nemusí být vůbec vidět. Otevřeme-li ale třetí oko, uvidíme transcendentálního Absolutního, absolutního Nejvyššího. Absolutní Nejvyšší je daleko nad nekonečnem a nekonečným Světlem, Slastí, Mírem a Blažeností.
Náš záměr, náš cíl je těšit Absolutního; proto se modlíme a meditujeme. Cítíme-li, že nám otevření třetího oka pomůže v tom, že nebudeme napadáni strachem, pochybností, úzkostí a obavami, měli bychom určitě meditovat na třetí oko. Protože čím dřív můžeme vyčistit svou mentální džungli, tím dříve dosáhneme svého cíle, jenž je Zlatým Břehem stále se překonávajícího Za.
Nyní se budeme koncentrovat na třetí oko. Třetí oko se nachází mezi obočím a trochu nad. Na toto místo se budeme koncentrovat, meditovat a kontemplovat.
Během koncentrace si po několik minut ve třetím oku představujme oheň, hořící zlatý oheň. To, co nazýváme představivostí, není nic jiného než skutečnost existence, svět sám o sobě. A tak se koncentrujme a během koncentrace ciťme ve svém třetím oku hořící plamen. Nadechujme se prosím tak pomalu a tiše, jak je to možné. Během nádechu zkuste cítit, že se nenadechujete nosem; nadechujete skrze své čelo. Při výdechu vydechujete také svým čelem. Potom prosím ciťte přítomnost hořících plamenů ve svém čele, přesněji ve třetím oku.
Meditujme teď na třetí oko. Zároveň se nadechujme a vydechujme skrze své čelo. Nyní si prosím představujte naše Slunce nebo vnitřní slunce, které je nekonečně jasnější než fyzické Slunce. Představujte si prosím alespoň jedno slunce uvnitř vašeho čela ve třetím oku, a v tomto slunci si představujte nesčetně světelných paprsků. V tuto chvíli mějte prosím oči plně otevřené, abyste mohli vnímat rozlehlost slunce s jeho světlem a silou.
Teď budeme kontemplovat. Z duchovního pohledu je kontemplace nejsladší forma neoddělitelné jednoty. Je to jednota božského milovníka a Milovaného Nejvyššího. Jednota, která přetrvává mezi božským milovníkem a Milovaným Nejvyšším se nazývá kontemplace. Uměním kontemplace, správné kontemplace, si uvědomujeme, že nejsme jen božští hledající, ale také božští milovníci, a že Bůh je náš Milovaný Nejvyšší. My jsme jako drobné kapky, kdežto Bůh je oceán. Nespočetné množství kapek tvoří oceán, a obráceně, oceán ztělesňuje všechny kapky. Nejprve jsme si představovali plameny, potom samotné slunce. Když můžeme správně kontemplovat, sjednotíme se s Bohem Samotným. Když si Boha milující hledající a Bůh spolu hrají, zpívají a tančí, tehdy Bůh zpívá píseň mnohosti v jednotě. Když Jediný Absolutní zůstává ve svém transcendentálním aspektu a hledající a milovníci Boha Jej dosáhnou, tehdy zpívá Bůh píseň jednoty v mnohosti. Kontemplujme na třetí oko. Po několik minut se snažme cítit, že jsme milovníci plamene: budeme cítit, že jsme Milované Slunce. Takto si vzájemně prohodíme své role.
SSN 1. Tuto přednášku Sri Chinmoy nabídnul během veřejné meditace v Kostele všech andělů na Manhattanu, 22. října 1976.↩