Gájatrí mantra
  tat savitur vareṇyam
  bhargo devasya dhīmahi
  dhiyo yo naḥ pracodayāt"
  — Rgvéda III.62.10
Gájatrí mantra má čtyři nohy. První noha sestává ze země, oblohy a Nebes. Druhou nohu tvoří Rgvéda, Jadžurvéda a Sámavéda. Třetí noha se skládá z prány, apány a vjány. Čtvrtou nohou je slunce, Sluneční Bytost.
Hledající nekonečné Pravdy musí meditovat na Gájatrí mantru. Výsledek bude nedocenitelný.
První nohu Gájatrí mantry tvoří bhúmi, země, antarikša, meziprostor, a djaus, Nebe. Ten, kdo pochopí význam první nohy Gájatrí mantry, získá vše, co je v těchto třech světech.
Druhou nohu Gájatrí mantry tvoří rčah, jadžus a samáni. Ten, kdo realizuje druhou nohu Gájatrí, získá moře poznání tří véd.
Třetí nohu Gájatrí mantry tvoří prána, apána a vjána, tři podoby vitální síly. Ten, kdo zná tuto nohu, získá veškeré žijící tvory, kteří jsou ve vesmíru.
Čtvrtá noha je turíja, Transcendentální Sluneční Bytost, která sama září. Ten, kdo si uvědomí tuto nohu, září nekonečnou nádherou.
Křehká a vznešená je cesta k osvobození, mókše. Obtížná je cesta k osvobození. Pravý hledající však může dosáhnout Cíle pouhou meditací na Gájatrí mantru. Když je člověk vysvobozen z pout nevědomosti, vrůstá do nebeské slávy Transcendentálního Já. Osvobození lze dosáhnout a je nutné jej dosáhnout, dokud je duše hledajícího v těle. Nerealizovat Boha na zemi znamená plavat v moři nevědomosti s dvěma dalšími plavci — nevědomým zrozením a bezostyšnou smrtí. Je-li dosaženo osvobození, pouta smutku jsou rozbita. Před osvobozením musíme jako Buddha prohlásit: „Tento pomíjivý svět je příbytkem smutku.“
Noc nesčetných tužeb, která se usídlila v srdci hledajícího, musí být vyhnána zářícím světlem aspirace. Pokud se toto podaří, hledající dosahuje Brahman. Stává se nesmrtelným. Jeho nové jméno zní věčné Světlo. Dnes hledající cítí, že Gájatrí mantra je inspirací pro jeho mysl. Zítra bude cítit, že je realizací jeho duše.
S inspirací hledající vidí Pravdu.
S aspirací realizuje Pravdu.
S realizací se stává Pravdou.
Inspirace je síla.
Aspirace je světlo.
Realizace je život.
Inspirace běží.
Aspirace létá.
Realizace se noří.
Inspirace je Úsměv Boha.
Aspirace je Pláč Boha.
Realizace je Láska Boha.
Gájatrí mantra představuje věčné božské poznání. Když toto poznání zasvitne v aspirujícím srdci hledajícího, nepotřebuje již nic hledat, ani na zemi, ani v Nebi. Odhaluje to, čeho dosahuje. Projevuje to, co odhaluje.
Ve védách jsou dvě nanejvýš významná slova: satja a rta. Satja je Pravda ve své čisté existenci. Rta je Pravda ve svém dynamickém pohybu. Existuje ještě další slovo, brhat, a to vyjadřuje nesmírnost unvitř formy. To, čemu my říkáme stvoření, je projevení Neprojeveného neboli asat. Podle našich duchovních písem k projevení došlo prostřednictvím anáhatadhvani, bezzvukého zvuku, Aum.
Gájatrí mantra je zasvěcena Savitru, Stvořiteli. Kořenem slova Savitr je su — „tvořit“ nebo „vypustit“. Této mantře se také říká Sávitrí mantra, protože Sávitrí je šakti Savitra. Tuto mantru spatřil ve své vizi velký zřec Višvámitra. Savitr je považován za Brahmu, Višnua a Šivu. Tito tři — Brahma neboli Stvořitel s Brahmání jako svou šakti, Višnu čili Ochránce se svou šakti Vaišnaví a Šiva nebo Rudra čili Ničitel se šakti Rudrání — pravidelně navštěvují Brahman. Višnu cestuje na orlu. Brahma cestuje na labuti. Šiva cestuje na býkovi.
Gájatrí mantra je božská střelka kompasu. Střelka ukazuje na sever a loď díky ní neztrácí svůj směr. Gájatrí mantra vždy ukazuje k transcendentálním Výškám Nejvyššího; hledající proto nemine svůj Cíl: Bytí, Vědomí, Blaženost.
Columbia University
New York
10. prosince 1971