Slunce moudrosti védské Pravdy

Když studujeme védy, měli bychom rozlišovat dvě různé věci: esoterický výklad véd osvícenými duchovními Mistry a intelektuální závěry učenců a historiků. Každý esoterický výklad určitého duchovního Mistra je založen na přímé intuitivní vizi Pravdy, zatímco každý intelektuální závěr učenců či historiků je založen na neosvícené myšlenkové analýze a váhavém, nejistém zkoumání.

Zřeci dávné minulosti Pravdu viděli a odhalili. Hledající všech věků Pravdu cítí a potřebují. Většina učenců se však nezajímá o poznání Pravdy; zajímají se jen o projevení Pravdy. Zajímá je spíše forma véd než jejich duch. Většina historiků upřednostňuje ve svých diskusích menší védské pravdy jako například ty, které se vztahují ke kastovnímu systému a k magickým formulím, a věnují malou pozornost nejvyšší Pravdě, poznání Brahman. Nemají čas, aby oduševněle a oddaně poznávali poselství, která védy ve skutečnosti obsahují a která povzbuzují a naplňují život. Poselství, která dávají život a odhalují život, je nezajímají. Zrod véd, jejich vnější růst a pokles jejich vlivu na Indii je pro ně více než uspokojující.

Védy jsou určeny pro milovníky věčného Času, nikoli pro milovníky prchavého pozemského času. Védy jsou určeny pro ty, kteří milují Boha Pravdu, a ne pro ty, kteří milují pouze tělo nejasné historie, ztělesňující život složitosti a zmatku.

Profesor Max Müller nepochybně Indii miloval. Napsal toho o indických duchovních písmech mnoho. Avšak ti, kteří cítí, že Müllerova láska k Indii měla skrytý motiv, mají naprostou pravdu. Zdá se, že chtěl v největší tajnosti, v nejvnitřnějších zákoutích svého srdce, konvertovat Indii — indickou mysl a indické srdce — ke křesťanství. Státnímu tajemníkovi pro Indii, vévodovi z Argylu, například v roce 1868 napsal:

Starověké indické náboženství je odsouzeno k zániku, a pokud se do toho nevloží křesťanství, čí to bude vina?

Své manželce pak v roce 1886 psal:

Doufám, že tuto práci dokončím, a jsem přesvědčen, že třebaže se nedožiji toho, abych to spatřil, mé vydání a překlad véd bude mít v budoucnosti značný vliv na osud Indie a na růst milionů duší v této zemi. Je to kořen jejich náboženství a jsem si jist, že jediný způsob, jak vykořenit vše, co z něj během posledních tří tisíc let vzešlo, je jim tento kořen ukázat.

Byl upřímný ve své chvále, když vynášel Indii do nebes. Vycházela z hloubi jeho srdce. Avšak jeho touha konvertovat Indii ke křesťanství byla právě tak upřímná. Jsem si jist, že i toto cítění pocházelo z hloubek jeho srdce. Jeho život byl složitý.

Kdyby Max Müller nestudoval upanišady, nebyl by osvícen jejich světlem a svět by ho neoslavoval. Jeho jméno by ve světové literatuře zůstalo neznámé. Pokud je pravda, že přinesl upanišady celému světu, potom je také pravda, že právě dotek světla upanišad mu přinesl slávu.

Védy nelze oddělit od védských hymnů. Každý hymnus vzývá určitého boha nebo božstvo. Každý hymnus je objevem některého kaviho, ršiho nebo vipry — védského básníka, védského zřece nebo védského mudrce. Každý védský objev je darem od Boha. Každý dar je jiskrou světla. Každá jiskra světla je dosažením Boha v člověku a dosažením člověka v Bohu. Nejvyšším dosažením člověka je přeměna lidské přirozenosti. Nejvyšším dosažením Boha je dokonalost pozemského vědomí.

Život je představa; život je ideál. Život má duši; život má cíl. Védskou představou života je představa Pravdy. Védským ideálem života je ideál Blaženosti. Védskou duší je duše mnohosti v jednotě. Védským cílem je cíl sjednocení šířky země s hojností Nebe.

Indie měla védské zřece Pravdy. Indie má hledající Pravdy. Nejvyšším úkolem zřeců bylo snést kosmické bohy a božstva dolů do pozemského vědomí. Svůj úkol splnili. Nyní je úkolem hledajících udržet bohy a božstva na zemi a pomoci jim v jejich kosmické hře. Nejvyšší viděl ve zřecích své nekonečné příležitosti a možnosti. Nejvyšší vidí v hledajících svou projevující Skutečnost a naplňující Dokonalost.

Bryn Mawr College
Bryn Mawr, Pennsylvania

29. listopadu 1972