Část první — Moji přátelé jogíni
I.
Jednou jsem měl rozhovor se třemi realizovanými dušemi: X, Y a Z.Řekl jsem X: „Řekni mi, prosím tě, jak proběhlo tvé první setkání s Bohem?“
„Když jsem se poprvé setkal s Bohem, ihned se do mě zamiloval. Ale já jsem pochyboval. Váhal jsem se slunit v nekonečné záři Jeho Světla. Podezříval jsem. Podezříval jsem svou vlastní vnitřní vizi.“
Řekl jsem Y: „Řekni mi, prosím tě, jak proběhlo tvé první setkání s Bohem?“
„Kvůli mému dlouho zapomenutému Já Bůh ronil nekonečné slzy radosti, když jsem jej poprvé potkal. Já jsem líbal a líbal Jeho Nohy nekonečného Soucitu.“
Řekl jsem Z: „Řekni mi, prosím tě, jak proběhlo tvé první setkání s Bohem?“
„Když jsem se poprvé setkal s Bohem, okamžitě Svýma Očima nakrmil můj tisíciletý hlad. Já jsem Jej krmil nekončícím pláčem svého srdce.“
Nyní mi tyto tři realizované duše řekly: „Teď ses nás ptal ty. Nyní nám musíš říct, co se stalo, když jsi ty potkal Boha poprvé.“
Byl jsem více než připraven a dychtivý povykládat svým přátelům jogínům o mém prvním setkání s Bohem. Ale Bůh mi bezprostředně přikázal, abych byl zticha, a požadoval moji odevzdanost.
Po chvíli za mne Bůh řekl mým přátelům jogínům: „Když jsme se poprvé potkali, vzájemně jsme se probodli. Ano, vzájemně jsme se probodli.“
„Probodli čím?“
„Láskou, láskou a láskou. Není to pravda?“
„Bože, co s Tebou mám dělat? Ty mi lžeš. Já jsem Tě probodl svou hlubokou nevědomostí. Ty jsi mne probodl svou vždy soucitnou a vše-osvobozující Láskou.“
Bůh řekl: „Ne pane, dokonale jsi zapomněl na naše první setkání. Co mám dělat s tvou mizernou pamětí?“
„Ty jsi můj Pán bezprostředního Odpuštění. Ty jsi můj Pán věčného Zájmu. Ty jsi můj Pán stálého Soucitu.“
