Božské poslání ochraňovalo

„Teď bych vám rád řekl jednu pikantní okultní příhodu, kterou jsem slyšel před mnoha lety od svého velice drahého přítele. Jednoho rána, asi v jednu hodinu, zatímco jeho bratr spal, cestoval můj přítel během čtyř nebo pěti minut ze svého domu na jiné místo vzdálené osmnáct mil. Jak to provedl? Dostal se tam okultním způsobem.

Na několik dní se mu tak zošklivil svět, že odešel na vrcholek hory. Cítil, že by to mohlo být to správné místo pro opravdové zřeknutí se. Zřekl se prakticky všeho, vyjma hodinek, o kterých si myslel, že by je snad mohl potřebovat.

Poté co na hoře pobyl jednu nebo dvě hodiny, rozhodl se k návratu domů. V té chvíli byly asi dvě hodiny nebo půl třetí, to ví jen Sám Bůh. Cestou domů musel přejít velmi vysoký most. Řekl si sám pro sebe: ´Protože jsem tak znechucený světem, skočím dolů a ukončím svůj život.´

Věřte tomu nebo ne, skočil z mostu. Ale nic se mu nestalo, naprosto nic. Když se dostal až k hladině, pocítil jenom, jako by dopadl na polštář. Hluk jeho pádu poplašil tři psy, kteří začali zběsile štěkat. Ale přítel nebyl vůbec zraněný. Prostě jenom vylezl z vody ven. Byl skrznaskrz promočený, tak si sundal košili a jen v dhóti šel zbývající dvě míle k domovu naprosto normálním, lidským způsobem.

Když přišel domů, věděl, že jeho bratr nebude vstávat dřív než v pět hodin, a tak šel do koupelny, osprchoval se a teprve později vyprávěl bratrovi vše o svých zážitcích. Bratr mu věřil, protože již viděl mnoho jiných projevů jeho okultní síly.

Později tento mladý muž přecházel ten most alespoň pětkrát nebo šestkrát, když navštěvoval své přátele nebo při jiných příležitostech. Když uviděl most svým obyčejným pohledem, řekl:

´Ó můj Bože! Opravdu jsem skočil z tohoto mostu?´ Pokaždé když si na to vzpomenul, byl to skutečně úděsný zážitek.“

Na závěr svého ohromujícího příběhu se můj přítel se mnou podělil o to, v čem se díky této nejvýznamnější zkušenosti jeho vnitřního života poučil. Řekl mi: ´Můj drahý příteli, když tě ochraňují božské síly, nemůže ti nic ublížit, nic se ti nestane.´

Dovolte mi říci něco o jeho dalším ohromujícím zážitku.

Jednou můj přítel nasedl do vlaku, aniž by měl lístek anebo peníze. Když uviděl přicházet průvodčího, vylekal se a řekl si sám pro sebe: ´Ó Bože, průvodčí mi vezme mé hodinky, anebo mě snad dokonce i vyhodí ven z vlaku.´

Vlak jel docela velkou rychlostí, alespoň čtyřicet mil za hodinu. Ale můj přítel jen otevřel okno a vyskočil z rozjetého vlaku ven. Lidé to viděli a mysleli si, že se při tom musel zabít. Ale neviděli, že vlak míjí rýžová pole, vzdálená asi čtyřicet metrů od kolejí.

A teď, můj přítel přece nemohl skočit tak daleko. To je nemožné. Po dlouholetém trénování nedokázal skočit ani sedm metrů. Coby atlet, jeho nejlepší výkon byl něco málo přes šest metrů.

Víte, co udělal? Když vyskočil z okna vlaku, překonal vzdálenost čtyřiceti metrů. V té chvíli to byla jeho okultní síla, která jej nesla. A kde přistál? Přímo v rýžovém poli, po kolena do bahna. Vůbec nebyl zraněný. Vy mi vůbec nevěříte, já vím. Ale říkám vám, že tomuto svému příteli věřím a vždy věřit budu.

Šel asi půl hodiny, až přišel ke břehu malé říčky, kde se posadil na větev mangovníku. Větev byla nakloněná přes vodu, takže si vsedě mohl umýt nohy. Celou tu dobu mluvil se svým vlastním duchovním Mistrem, tak jako ještě nikdy předtím. Měli spolu nádherný rozhovor.

V té chvíli se oba soustředili na přítelovu sestru. Dělala si veliké starosti, a tak jí Mistr otevřel její třetí oko. A víte, co se stalo? Slyšela zřetelně jejich rozhovor, a dokonce viděla vše, co se událo. O čtyři hodiny později, když se přítel vrátil domů, sestra mu řekla: ´Posaď se. Řeknu ti příběh.´ Můj přítel se posadil na židli a sestra začala: ´Byl jsi na břehu malé říčky a mluvil jsi s naším Mistrem. Viděla jsem vás tam oba.´

Na závěr svého úžasného příběhu mi můj přítel řekl: ´Drahý příteli, v mých předešlých inkarnacích jsem měl doslova stovky okultních zážitků. V tomto vtělení už nejsem více dítětem, které se raduje ze svých hraček. Mám pro Boha v této inkarnaci vykonat něco nanejvýš významného.´

Mé duchovní děti, říkám vám, že můj přítel měl naprostou pravdu. Říkám vám jednou a provždy, že okultismus nemá nic do činění se skutečným dosažením duchovních výšin.“