Avatáři

Jaké kritérium můžeme použít, abychom poznali Avatára?

Sri Chinmoy: Když jednou Vivékánanda navštívil východní Bengálsko, přicházelo k němu mnoho žáků různých mistrů a prosili ho, aby navštívil jejich Mistra, kterého prohlašovali za Avatára. Říkali: „Pojďte prosím navštívit mého Gurua. Je to bezpochyby Avatár.“ Po chvíli mu opět někdo řekl: „Můj Guru je Avatár. Vím to. Prosím, pojďte a uvidíte ho.“ Takže prohlásil, že ve východním Bengálsku Avatáři rostou jako houby po dešti.

Bohužel západní svět slovu „Avatár“ nerozumí. Možná to bude trvat pár let nebo dokonce staletí, než pochopí význam slova „Avatár“ — odpusťte mi, že jsem tak upřímný. Existují některá velmi významná a smysluplná slova, která jsou v duchovním vědomí jsou tak těžká, že obyčejný člověk jim nikdy neporozumí. Slovo „Avatár“ je jedno z nich, možná to nejtěžší slovo. Víte, jak to vyslovit, ale aby si někdo uvědomil nejvyšší podstatu Avatára, musí se stát téměř duchovně svatým.

Rozdíl mezi jogínem a Avatárem je jako rozdíl mezi dítětem a vyspělým člověkem. Člověk musí mít velmi, velmi vysoký standard duchovního vědomí, aby získal dokonce ten nejmenší záblesk Avatára. Sri Krišna byl Avatár, ale poznalo to jen pět osob. Sri Rámakrišna byl Avatár a jen velmi málo lidí to poznalo. Kristus byl Avatár, ale jen málo lidí ho tak poznalo. Ale dokonce i tito Avatáři nemají stejný standard. Můžete rozpoznat někoho, kdo je o jeden nebo deset centimetrů vyšší než vy. Můžete rozpoznat mudrce, svatého nebo jogína. Ale jogín je nekonečně vyšší než mudrc nebo svatý. Jogín znamená člověka, který je spojen s nejvyšším. Ale Avatár je přímým potomkem Boha, vtělená část Boha, která neustále působí v Nejvyšším a zároveň i v nejnižším. Jogíni zůstávají na určité vysoké úrovni a tam působí. Pokud sestoupí z této úrovně, aby pozvedli lidstvo, nemohou působit dostatečně a někdy jsou tam polapeni; potom jsou ztraceni. Zůstávají na určité úrovni vědomí, a když ostatní mohou postoupit na tuto úroveň, mohou jim pomoci. V případě Avatára, ten může zůstat v Nejvyšším a nejnižším zároveň, ale když pracuje na nejnižší úrovni, není nejnižším ovlivněn.

Avatár je lidská bytost. Mluví, jí a dělá vtipy. Když však vstoupí do svého Nejvyššího, jde daleko za výhled vašeho vidění. Pokud jste někdy získali dokonce jen malý záblesk vyšších světů, ke kterým má Avatár volný přístup, budete cítit, že celý váš život bude předmětem úplného odevzdání u nohou vašeho Pána. Dokonce i kdyby vás Mistr odkopl nebo vás vyhodil ze svého Centra, zůstanete mu věrní, protože jste od něho získali něco, o čem víte, že nikdy nebudete schopni dostat se od kohokoliv jiného na zemi.

Když je na zemi Avatár, ztělesňuje vědomí všech ostatních Avatárů, kteří přišli na svět. Když Sri Rámakrišna byl na své smrtelné posteli a Vivékánanda, jeho nejdražší žák, o něm pochyboval dokonce v poslední chvíli, tehdy řekl: „Ten, kdo je Ráma, ten, kdo je Krišna, je v jedné podobě Rámakrišna.“ Na Východě je snadnější uvěřit, že Ráma je ve mně, Krišna je uvnitř mě, Rámakrišna je uvnitř mě a další Avatáři jsou uvnitř mě. Na Západě, známe bohužel jen jednoho Avatára, Krista. Buď ho přijmeme, nebo ho odmítneme. Pokud ho přijmeme, pak podle církve pro nás nemůže být jiný duchovní Mistr; ale pokud ho odmítneme, pak možná budeme věnovat pozornost jinému duchovnímu Mistrovi!

Kristus, Buddha, Srí Krišna a všichni velcí duchovní Mistři přišli ze stejného Božského Zdroje. Pokud říkáme, že Kristus je jediným Spasitelem, pak ihned někdo z Krišnových žáků řekne: „Ne, Krišna je jediným Spasitelem.“ Zde začíná problém. Měli bychom cítit, že Nejvyšší je jediným Spasitelem. Je to on, kdo vstoupil do formy, kterou nazýváme Kristem. Vešel do formy Krišny, do Rámakrišny a dalších. Tímto způsobem půjdeme všichni k Nejvyššímu. To konečné je Nejvyšší. Stejně jako my, Krišna, Buddha a všichni Avatáři přišli od Něho a my všichni musíme jít k Němu.