Někteří žáci žijí daleko. Jaký je význam toho, že za vámi přijíždí, aby vás viděli a byli ve vaší fyzické přítomnosti?

Sri Chinmoy: Především žáci, kteří přijeli z daleka, aby viděli duchovního Mistra, jednají s božskou moudrostí. Mistr je ve fyzickém a žák je ve fyzickém. Většinu času musí být naše fyzické vědomí přesvědčeno o tom, co se děje. Ve vnitřním světě zažíváme mír, světlo a blaženost, ale když otevřeme lidské oči, naše pozemské oči, nic nevidíme. Pak se cítíme bídně. Ale pokud můžeme zažít stejnou pravdu — stejný mír, světlo a blaženost — s našimi vnějšími smysly, pak získáme nekonečnou radost. Duchovní a fyzické musí hrát společně všude, kde je to možné. Pokud žije žák daleko, měl by jednat tak, aby viděl Mistra tak často, jak je to možné, protože fyzická přítomnost Mistra pomáhá přesvědčit fyzickou mysl žáka. Jinak fyzické vzdoruje. Pak zažívají žalostný stav „sejde z očí, sejde z mysli“. Pokud si žák vytvořil svou pevnou, neoddělitelnou jednotu s Mistrem, pak je to úplně jiné. Ale pokud okolnosti dovolují žákovi, aby přišel k Mistrovi, měl by vždycky jít.

Nezbytnost je zde velmi jednoduchá. Vlastník nekonečného světla, míru a blaženosti musí být viděn s fyzickýma očima, pokud je to vůbec možné. Pokud obdivujeme v muzeu obrazy umělce, pak když uvidíme umělce, dostáváme obrovskou radost. Vidíme-li básníka, jehož básně jsme dlouho oceňovali a obdivovali, získáváme radost navíc. Schopnost a držitel této schopnosti, tvůrce a stvoření, nám dávají radost. Jsme nesmírně šťastní, když pozorujeme Boha stvoření: stromy, řeky, nebe, hory, veškerou krásu přírody. Ale co je cílem našeho ocenění? Ve stvoření chceme vidět Boha Stvořitele, Držitele a Zdroje krásy, kterou vidíme všude kolem nás. Takže žák by měl navštěvovat Mistra, pokud v Mistrovi cítí všechny božské kvality. Když se modlí a medituje, prožívá tyto Mistrovy schopnosti a vlastnosti vnitřně. Pokud však vidí Mistra na fyzické úrovni, tváří v tvář, pak tyto vlastnosti prožívá i navenek.

Opět to neznamená, že musí být dvacet čtyři hodin denně před Mistrem. Na fyzické úrovni žijí někteří žáci blízko mě, zatímco jiní žijí daleko. Ti, kteří žijí blízko, nepochybně získávají navíc příležitosti k dosažení pokroku. Pokud se někdo může k Mistrovi přiblížit na vnitřní i na vnější úrovni, učiní nejrychlejší pokrok. Ale lidé, kteří žijí daleko, mají z určitého pohledu štěstí, protože neprocházejí některými utrpeními, které zažívají žáci, kteří jsou Mistrovi poblíž. Pokud se usměji na určitého žáka, a ne na vás, okamžitě se můžete stát obětí žárlivosti. Právě teď, dokonce i když se podívám na vaši vlastní ženu, pokud nemáte pocit jednoty, okamžitě si myslíte: „Guru se široce usmál na mou ženu, ale na mě se neusmál.“ Potom začnete žárlit. Jste-li s ní sjednocen, pak samozřejmě budete cítit, že jste ode mě dostal také úsměv. Pokud jste duchovně rozvinutý, vaše jednota vám dává úplné uspokojení. Ale pokud jste v Austrálii, nemůžete vidět, jestli se usmívám na někoho jiného. Takže být ve fyzické přítomnosti Mistra může být nevýhodou.

Další výhodou nebo užitkem, že jste daleko od Mistra, je to, že vnitřně cvičíte duchovní život a snažíte se s ním vytvořit vnitřní spojení. Když ho potom uvidíte na fyzické úrovni, tehdy budete mít zlatou příležitost přesvědčit svou fyzickou mysl o tom, co již tak silně vnímáte.