Jaký je rozdíl mezi vědomím, kterého dosáhl Buddha a kterého dosáhl Kristus?

Sri Chinmoy: Odpusťte mi, že to říkám, ale vědět, co Ježíš Kristus dosáhl nebo nedosáhl, vám ani v nejmenším nepomůže. Důležité je, zda se snažíte růst do samotného obrazu Krista. Pouze to vám pomůže. Chcete-li vědět, co Kristus dosáhl, co Buddha dosáhl, nebude to pro vás vůbec užitečné. Pomůže vám, jen když se snažíte růst do vědomí Krista nebo do vědomí Buddhy. Přijde však čas, kdy budete muset překonat i tohle. Musíte cítit, že Bůh vzal zvláštní duši a přinesl ji do světa s vnější formou. Jednoho nazval Kristem a druhého Buddhou. Bůh chtěl, aby tyto zvláštní duše hrály roli Krista a Buddhy. Po vás chce, abyste hrál roli někoho jiného.

Bůh chce hrát v každém člověku jedinečným způsobem. Řekněme, že tyto velké duše hrály roli božských lvů. Teď chce, abyste se choval jako malý hmyz. Tím, že se chovali jako lvi, splnili své úlohy velmi uspokojivě. Ve vašem případě, kdyby Bůh chtěl, abyste byli hmyzem, pak pokud budete hrát roli hmyzu velmi uspokojivě, bude Bůh velmi potěšen. Nebude se vás ptát: „Proč jsi nehrál roli lva?“ Požádal vás, abyste hrál roli hmyzu, a neočekává, že budete dělat něco jiného. Každá duše musí hrát svou vlastní roli. Kristus, Buddha, Sri Krišna — hráli úspěšně svou roli jen proto, že byli Boží vědomé nástroje. Vnitřně stále hrají na zemi své role. Nyní my hledající musíme hrát své role. Pokud nebudeme hrát své role, pak Bůh zůstane nenaplněný a neprojevený.

V Indii někteří duchovní učitelé říkají svým žákům: „Nepoužívejte pojmy „Nekonečnost“, „Nesmrtelnost“ a „Věčnost.“ Jen přemýšlejte o tom, kde jste.“ Říkám vám totéž. Neobtěžujte se s Kristovým nebo Buddhovým vědomím. Zabývejte se svým vlastním vědomím. Aspirujete? Pokud ano, pak s vámi bude Bůh nejvíce potěšen. V žádném případě nechci vás a nikoho odrazovat. Ale ze zvědavosti chcete vědět některé věcí a tyto věci vám nakonec budou stát v cestě. Právě teď, pokud myslíte na cíl, který oni dosáhli, budete zcela ztraceni.

V Indii se mnoho lidí zbláznilo tím, že neustále přemýšleli o realizaci Buddhy, Krišny nebo Rámakrišny, místo toho, aby začali skutečnou cestu, meditaci. Neustálým uvažováním o realizaci Krišny nebo o realizaci Buddhy sami sebe přesvědčili, že dosáhli vědomí Krišny nebo vědomí Buddhy. Když si mysleli, že dosáhli tohoto vědomí, začali být šílení. V Bengálsku bylo mnoho lidí, kteří měli fyzickou sílu, vitalitu, mentální sílu, a tak po celou dobu jen mysleli na Vivékánandu, dokud neucítili, že jsou dalším Vivékánandou. Pak, když byli vyšetřeni nebo testováni, když se měli postavit světu, zjistili, že jsou nejméně významným stvořením.

V duchovním životě je vždy lepší postupovat krok za krokem. Když jste se dostali vysoko, velmi vysoko, budete moci vidět Buddhovo vědomí a vědomí Krista. Ale teď je zbytečné, abyste na toto mysleli. To vás jen mate.

Maraton má více než dvacet šest mil. Jestliže běžec ve chvíli, kdy startér vystřelí, myslí na to, že cíl dosáhne po dvaceti šesti mílích, bude úplně znechucen. Bude si myslet: „Musím běžet dvacet šest mil!“ a pak to prostě vzdá. Ne, během závodu musí myslet jen na to, že urazil čtvrt míle, půl míle, míli a tak dále. Když bude myslet na to, že musí dosáhnout cíle najednou, v té chvíli bude zklamaný. Řekne si, že to není možné. Pokud dítě v mateřské škole myslí na univerzitní diplom ve chvíli, kdy se učí abecedu, pak je to nemožné. Pokud bude myslet na to, že musí získat univerzitní diplom co nejdříve, jen se zblázní. Ale pokud bude cítit, že teď je v mateřské škole, zítra bude na základní škole, pak na střední škole a tak dále, bude mít neustálou inspiraci.